Praha – Miliardář Pavel Tykač je znovu trestně stíhaný v kauze vytunelovaných CS fondů. Vrchní soud zamítl jeho stížnost proti obnově řízení v případu. V 90. letech z fondů zmizela miliarda korun. Soud loni v srpnu vrátil kauzu do přípravné fáze, tedy policistům k vyšetření. Obnovu případu navrhl státní zástupce s tím, že se objevily nové důkazy.
Tykač bude znovu stíhán kvůli vytunelovaným CS Fondům
Trestní stíhání Tykače, dříve spolumajitele firmy Motoinvest a nyní vlastníka těžařské společnosti Czech Coal, bylo zastaveno v roce 2007. Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun. CS Fondy počátkem roku 1997 ovládal prostřednictvím správcovské firmy skupina Motoinvest. Tykač podezření opakovaně popřel, tvrdil, že je obětí vydírání.
Kauzu znovu otevřel kontroverzní podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot, který oznámil, že Tykačovi pomáhal CS Fondy vytunelovat. Bušek hovořil před soudy opakovaně - nehrozí mu totiž trestní stíhání, protože ve vztahu k němu je případ promlčený. Při loňském jednání o obnovení Tykačova stíhání popisoval svou údajnou roli v zamaskování nelegálních pohybů peněz a to, jak prý Tykač vše organizoval. Tykač jeho výpověď označil za lživou. Podle advokáta je za Buškovou výpovědí snaha skupiny lidí Tykače zničit. Dalším svědkem byl muž z Německa, který vypověděl, že se podílel na správě peněz vyvedených z CS fondů do zahraničí. Také v jeho případě je případný trestný čin promlčený. Tykač i jeho označil za nevěrohodného, prý ho nikdy neviděl.
Tykačův majetek média odhadují na 30 miliard korun
Tykač zakládá údajnou nevěrohodnost svědků na tom, že mají kriminální minulost. Podle soudu ale jejich výpovědi do sebe zapadají, a ačkoliv měli v minulosti problémy se zákonem, neznamená to předem jejich nevěrohodnost. Rozhodování o obnově řízení se loni týkala také dalších tří lidí, u kterých ji ale soud nepovolil. Jedním z nich je Tykačův kolega, místopředseda představenstva Czech Coal Jan Dienstl.
Média odhadují Tykačův majetek na 30 miliard korun. Před zhruba šesti lety získal 40 procent Mostecké uhelné. Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) Tykač definitivně ovládl v roce 2011, za zbývající část zaplatil podle médií zhruba deset miliard korun.
Kauza vytunelovaných CS Fondů:
V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří. CS Fondy do února 1997 ovládala finanční skupina Motoinvest, kterou ovládal finančník Pavel Tykač.
V únoru 2007 zmírnil odvolací soud předchozí rozsudek pražského městského soudu a poslal do vězení za podvod čtveřici mužů. Bývalý jednatel Umany Josef Matoulek dostal osm let vězení, další jednatel této firmy Vladislav Naď si vysloužil pět let, uprchlý makléř Umany Tomáš Roit a tehdejší předseda představenstva správcovské společnosti CS Fondů Václav Vojtíšek (dříve Václav Franta) dostali po čtyřech letech. Matoulek, který v srpnu 2009 nastoupil do vězení, se opakovaně a marně snažil verdikty zvrátit. Naposledy jeho žádost odmítl loni v polovině června pražský vrchní soud.
Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné kvůli tomu, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. Městský soud v Praze loni v listopadu rozhodl, že Česko má Akru zaplatit přes 2,1 miliardy korun. Loni v dubnu Hospodářské noviny napsaly, že pohledávku koupila od Akra firma Naval Architects Shipping Company, za kterou podle deníku stál Tykač.