Modrá velryba je zde, ale sebevraždu zatím nezpůsobila, věří policie

Existence hry, respektive skupin na sociálních sítích známých v Česku jako Modrá velryba není výmysl. Trvá na tom policie, která před Velikonoci vydala na pohled hrozivé varování: Fenomén, s nímž ruské úřady spojují sebevraždy mladistvých, je zde. Jak ale v Hyde Parku ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24 podotkl Radek Nezbeda z Národní centrály proti organizovanému zločinu, zřejmě zatím došlo „jen“ na sebepoškozování. Že by někdo v souvislosti s Modrou velrybou spáchal sebevraždu, policie neví.

Video 90’ ČT24 - Nebezpečná hra Modrá velryba v ČR?
video

90' ČT24: Nebezpečná hra Modrá velryba v ČR?

Policie poté, co vydala varování před šířením Modré velryby v Česku a vyzvala rodiče a učitele, aby si více všímali dětí, čelila kritice, že naletěla na falešnou zprávu a sama ji dále šíří. To však policisté odmítají. „Máme případy, které jsou prokazatelně spojeny s touto hrou,“ řekl ředitel sekce kybernetické kriminality policejní Národní centrály proti organizovanému zločinu Radek Nezbeda. Upřesnil, že policie vyšetřuje nejméně šest případů. „Ve dvou případech je vedeno trestní řízení z dvou různých trestných činů,“ doplnil.

Současně však přiznal, že sebevraždy, v souvislosti s nimiž se o Modré velrybě začalo mluvit, česká policie nezaznamenala. „To spojení v ČR nebylo nikdy prokázáno,“ podotkl Radek Nezbeda.

Radek Nezbeda

Radek Nezbeda

ředitel sekce kybernetické kriminality, Národní centrála proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování

„Spousta lidí (…) zaměnila tu hru jako takovou za (…) herní server, aplikaci, ke které se přihlašuji, ke které se registruji. (…) Ta hra (…) je vlastně sociální interakce uživatelů sociálních sítí.“

Radek Nezbeda

ředitel sekce kybernetické kriminality, Národní centrála proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování

Pochyby panují v Česku i Rusku

Že je údajná existence smrtící hry ve skutečnosti hoax nebo marketingový tah zaměřený na přilákání nových uživatelů do internetových skupin, řekli bezprostředně poté, co policie zveřejnila své varování, Martin Kožíšek ze Seznamu.cz či Kamil Kopecký z Univerzity Palackého.

Jednak o existenci Modré velryby, respektive takzvaných internetových skupin smrti, ale také o jejím skutečném vlivu na sebevraždy mladistvých, přitom panují pochyby i v Rusku, odkud o ní přicházely první informace. Tamní úřady sice berou hrozbu vážně, ale jak upozornil ruský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, „podle psychologů není jednoznačně prokázaná spojitost mezi Modrou velrybou (…) a sebevraždami“, jakkoli se mnoho dětí, které spáchaly sebevraždu, do hry zapojilo.

V Rusku ovšem sebevraždy mladistvých nejsou vůbec výjimečné, v průměru dochází ke dvěma denně. I v Rusku se proto objevily úvahy o tom, že má zájem o Modrou velrybu spíš komerční cíl, protože jsou související odkazy hojně proloženy reklamou. Na sociálních sítích se také objevily teorie, že je Modrá velryba jen záminkou pro další omezení svobody internetu v Rusku. I podle Martina Dorazína to není vyloučeno vzhledem k tomu, že proti vládě nedávno vystoupili mladí lidé, kteří zatím využívají toho, že internet není v Rusku příliš regulován. Obávají se proto, že úřady pod záminkou boje proti Modré velrybě „zasáhnou volnou část internetu, ve které se lidé ještě mohou dočíst, co chtějí, a napsat, co chtějí“.

Psycholog: Modrá velryba není to, co způsobuje desítky sebevražd

Ať tak nebo tak, dětský psycholog Václav Mertin je přesvědčen, že Modrá velryba nemůže být při sebevraždě dítěte jediným motivem. Upozornil, že i bez hrozby přicházející ze sociálních sítí dochází v Česku k nezanedbatelnému množství takových sebevražd, a i kdyby měla Modrá velryba nějakou oběť, „není to to, co by způsobovalo ty desítky, možná stovky (sebevražd) dětí“. Za zásadní považuje příznivé prostředí ve škole, v rodině a také přiměřené množství zájmů, které dítě má. „Když se to nashromáždí, tak reaguje. Pro dítě je to hned teď – buď, a nebo,“ řekl dětský psycholog.

Policie podle něj nechybovala, když před výskytem skupin smrti v Česku varovala. „Je potřeba informovat. Není vyloučeno, že někdo, kdo o tom neví, s obdivem vzhlédne a připojí se. (…) Myslím, že nemluvit o věcech je mnohem horší,“ míní Václav Mertin. Zdůraznil však, že je důležité vést děti ke kritickému myšlení: „Abychom kriticky posuzovali to, co říkají učitelé, co píšou v novinách, říkají v televizi, ale i to, co píšou kamarádi na Facebooku.“

Jak na to policie přišla? Dostala tipy a zkoumala sítě

Na počátku zájmu o Modrou velrybu v Česku stálo prohlášení, ve kterém policejní mluvčí sdělila, že „po důkladném zmonitorování sociálních sítí můžeme potvrdit, že tato hra se opravdu vyskytuje na území České republiky“.

Radek Nezbeda z NCOZ upřesnil, že policisté měli v době, kdy varování vydali, naprostou jistotu. Jejich zájem vzbudilo upozornění zahraničních kolegů, poté se podrobně zajímali o dění na sociálních sítích v českém prostředí.

„Je to možné ukázat na tom, že v zahraničí jsou používány hashtagy jako #bluewhale #f59. V ČR je to hashtag, který je přeložen do češtiny nesprávně jako #modrávelryba. (…) Můžeme říct, že zasahuje české uživatele sociálních sítí, a že tím pádem je v Česku,“ shrnul šéf policejní sekce kybernetické kriminality. Ujistil však, že policie neinformovala unáhleně a varování vydala až tehdy, kdy měla potvrzené případy sebepoškozování.

Z dat internetových vyhledávačů ovšem vyplývá, že právě tehdy byl zájem o Modrou velrybu nejvyšší. Data od Seznamu.cz ukazují, že 13. dubna, kdy policie výzvu vydala, vzrostl počet hledání z desítek denně na čtyři tisíce a další den na sedm tisíc. Po týdnu pak zájem poněkud opadl a zůstal zhruba na dvou tisících hledání denně. Podobný průběh zaznamenal i Google.