Praha – Věci Veřejné (VV) podaly ústavní stížnost proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi. Strana v minulosti kritizovala například to, že podle ní byl zákon o církevních restitucích schválen v době, kdy byla ve sněmovně vyhlášena přestávka na jednání poslaneckého klubu. Podle místopředsedkyně strany Kateřiny Klasnové se ale podaná stížnost dotýká i dalších údajných nesrovnalostí. Bližší informace podle ní VV sdělí na začátku příštího týdne.
Ústavní soudci mají na stole další stížnost – církevní restituce od VV
Ústavní soud stížnost obdržel asi pět minut před silvestrovskou půlnocí, řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Zatím se jí soudci blíže nezabývali, v posledních dnech je zaměstnává zejména rozhodování o stížnostech spjatých s volbou prezidenta. Ústavní soud neváže při rozhodování žádná lhůta.
Na restituce církví si VV u ÚS už jednou stěžovaly
Na konci letních prázdnin ji podal poslanec Michael Babák. Stěžoval si na postup předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) během projednávání zákona o restitucích. Vadilo mu, že Němcová přerušovala jeho vystoupení a na závěr mu odebrala slovo. Tím se podle něho dopustila zásahu do svobody projevu a zásahu do svobodné soutěže politických sil. Babákovu stížnost soud odmítl.
Zákon o církevních restitucích prosadila Nečasova vláda i přes trvalý odpor opozice na konci loňského roku. Senátní veto poslanci přehlasovali 8. listopadu. Osud restitucí pak záležel jen na prezidentovi – ten nechal zákon projít na konci listopadu bez podpisu.
Ústavní stížnost chystá i ČSSD. Ve stížnosti se chce zaměřit na údajné porušení jednacího řádu při schvalování zákona ve sněmovně, nerovný přístup k restitucím, který prý církve oproti ostatním restituentům zvýhodňuje při vypočítávání náhrad za majetek, jež nelze vrátit, a také na to, že náhrady mají dostat i církve, které o žádný majetek za komunismu nepřišly. Obdobně hovoří i KSČM a i ona chce podat ústavní stížnost.
Politici se na Ústavní soud obracejí čím dál častěji
Opozice velmi často napadá schválené zákony u Ústavního soudu. Jako trend tento fakt vnímá i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Se svým názorem přitom není sám. „Ústavní soud se stává třetí komorou parlamentu,“ míní například politolog Vít Hloušek. „Čeští politici se naučili zneužívat soud v případě, že neuspěli klasickou parlamentní cestou,“ dodal v rozhovoru pro Český rozhlas.
Jiní odborníci tak radikální nejsou. „Když má opozice pocit, že ji vládní většina zašlapává nebo jí neposkytuje příliš mnoho prostoru, pak se nabízí testování přijatých zákonů před Ústavním soudem,“ zdůraznil v rozhovoru pro portál ČT24 ústavní právník Univerzity Karlovy Jan Kysela. Podobně mluví také jeho kolega z Univerzity Palackého Michal Bartoň. „Používají to často,“ potvrzuje Bartoň. „Na druhé straně, je to právo skupiny 41 poslanců navrhnout zrušení zákona. Kromě apelu na zdrženlivost opozice s tím nic jiného nelze dělat,“ dodává.
Restituce stručně:
- Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.
- Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.