Srdce pro Havla svítí v Praze i v Brně, přijela i Baezová

• jav

18. 12. 201218. 12. 2012, 19:49|Zdroj: ČT24

Lidé zapalují svíčky na Václavském náměstí

Zdroj: ČT24

Praha – Celý den celá země vzpomíná na Václava Havla - právě před rokem totiž první polistopadový prezident Václav Havel zemřel. Asi 300 lidí přišlo na Václavské náměstí v Praze, kde zapalovali svíčky a po 18. hodině se průvod vydal na Hradčanské náměstí, kde zazpívala i americká folková zpěvačka Joan Baezová. V Brně ozdobilo Alžbětinskou scénu Divadla Husa na provázku voskové srdce ze svíček zapalovaných na Havlovu počest. Slavnostnímu odhalení plastiky předcházel slovní konflikt mezi přívrženci a odpůrci exprezidenta. Na sociálních sítích zase aktivisté rozeslali výzvu, která vybízí k ohrnutí nohavic kalhot. Odkazuje tak na počátky Havlova prezidentského období, kdy několikrát vystupoval s výrazně krátkými kalhotami.

Výročí připomíná v novém dokumentu i režisérka Monika Le Fay, snímek Poslední odcházení Václava Havla uvede Česká televize od 21:00 hodin na ČT2.

Setkání s podtitulem „S Havlem dál“ se koná vpodvečer na pražském Václavském náměstí, kde mohli lidé od 17:00 vidět záznam loňského koncertu „Pocta Václavu Havlovi“ z Lucerny. Po osmnácté hodině pak průvod vyrazil na Hradčanské náměstí, v poklidné atmosféře organizátoři vyzývali kolemjdoucí, aby se připojili k akci, která si připomíná první výročí od exprezidentova úmrtí. V čele jedna z účastnic nesla červené srdce složené z balonků. Na Hradčanském náměstí akce pokračovala slavnostním vypuštěním balonků se vzkazem, co by mohl každý z nás udělat pro to, aby naše země byla „jednou dál“. Událost otevřeně podpořili například Ladislav Špaček, Michael Kocáb, Jan Ruml nebo Tomáš Sedláček, zúčastnila se i americká folková zpěvačka Joan Baezová. Ta na Hradčanském náměstí spolu s ostatními účastníky průvodu zazpívala slavný spirituál We Shall Over Come, česky známý jako Jednou budem dál, který mají mnozí neodmyslitelně spojený s přelomovými událostmi roku 1989.

Vladimír Hanzel, osobní tajemník Václava Havla:

„Já jsem byl také hudební publicista. Havel mi doporučil článek, který vyšel v samizdatovém obsahu o folkové hudbě a rozjímání, že bych si ho měl přečíst, že je zajímavý. Já jsem říkal, že ho znám, že jsem ho totiž napsal. Havel se smál, a tak jsme se takhle kuriózním způsobem dali dohromady.“

Další informace hledejte na speciální stránce ceskatelevize.cz/havel/, kde naleznete program vysílání a další pořady z archivu iVysílání.

Lidé nosí svíčky na exprezidentův hrob na pražském Vinohradském hřbitově, nebo k bývalému kostelu sv. Anny, kde včera večer sloužil za prvního českého prezidenta pietní mši kardinál Dominik Duka. Václava Havla připomnělo dnes i rekviem s ekumenickou účastí, které se vpodvečer konalo v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí.

Na sociálních sítích se šířila výzva aktivistů, kteří vybízeli k ohrnutí kalhot na Havlovu počest. „Kalhotový den“ měl připomenout, že Havel měl při své inauguraci v prosinci 1989 nápadně krátké kalhoty. „Chtěli jsme gesto, které bude jednoduché, které bude výrazné, české, humorné, havlovské,“ řekl jeden z organizátorů akce Oldřich Nauberger. A krátké kalhoty se dnes procházely i ulicemi Varšavy. Ctitelé v Polsku oblíbeného politika vyhrnuli nohavice navzdory vysokým mrazům.

Lukáš Sedláček, organizátor vzpomínkového průvodu:

„Chceme se setkat, abychom připomněli Havlovu snahu lidi aktivizovat, jeho víru, že to jednou všechno dobře dopadne, že budeme dál.“

V pražském Divadle Na zábradlí, kde v letech 1960–1968 Havel pracoval jako kulisák, herec, dramaturg i dramatik, mu dnes odpoledne odhalili pamětní desku. Bronzová deska je umístěna vedle vchodu, navrhl ji bez nároku na honorář výtvarník David Černý. Výroba byla financována z příspěvků několika desítek drobných dárců. „Sešlo se nám tolik peněz, že dodnes jejich příspěvky vracíme,“ komentovala ředitelka divadla Doubravka Svobodová. Na desce je stylizovaný popelník s nedopalky, dvě sklínky na alkohol a tužka, na jejímž konci je místo gumy Havlova miniaturní busta. Poté, co pamětní desku odhalil Ivan Havel s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, následovalo v hledišti scénické čtení z knihy Anny Freimanové nazvané Václav Havel o divadle.

Odhalena byla rovněž plaketa Václava Havla na takzvaném chodníku svobody u památníku Woodrowa Wilsona. Má to být pocta americko-českých a americko-slovenských komunit. V Litoměřicích uctili lidé Havlovu památku položením květin u jeho busty, kterou mu město odhalilo v říjnu. Havlův odkaz uctili lidé také například v Liberci, kde proběhla pietní akce před Divadlem F. X. Šaldy, nebo v Čáslavi při projekci dokumentu Občan Havel. A na Havla vzpomínali lidé i na Hrádečku na Trutnovsku, u plotu chalupy, v níž Havel přesně před rokem zemřel, zapalovali svíčky a na plot připevňovali i papírová srdce s nápisem „Děkujeme“.

Ve čtyřicátých letech pobývala rodina Václava Havla v letním sídle Havlov u Žďárce na Tišnovsku. Letní rodinné sídlo uprostřed lesů postavil dědeček Václava Havla v roce 1908. S lidmi ze sousedního Žďárce bohatá rodina vycházela v dobrém, a to i v kritických válečných letech. „Když bylo 9. května bombardování, tak tam u nich byli všichni lidi schovaní, aspoň 25 lidí tam u nich bylo do rána,“ vzpomíná Marie Jarošová. Na konci 50. let rodinu o Havlov připravili komunisti, vilu zbourali a na jejím místě postavili rekreační středisko a tábor. Jako náhradu si rodina tenkrát koupila proslulý Hrádeček.

V Brně předcházely odhalení srdce protesty

V Brně odhalili voskové srdce tvořené svíčkami, které lidé zapalovali na počest Václava Havla. Předcházely tomu ale protesty dvou mužů s protihavlovskými transparenty. Umělecký šéf Divadla Husa na provázku Vladimír Morávek jim část lepenkových transparentů vzal, poté se o ně přetahovali. Demonstrující muži se novinářům nechtěli představit jmény, zastupovali prý Iniciativu proti velebení Václava Havla. „Jakékoliv pozitivní kroky, které Václav Havel za svůj život vykonal, nedokážou vyvážit počet civilních obětí během válek, které Václav Havel podpořil,“ řekl novinářům muž se škraboškou na tváři.

Slavnostního odhalení voskového srdce, které dříve stálo u Národního divadla v Praze, se zúčastnilo asi 150 lidí. „Václav Havel změnil život nás všech. Čest jeho památce,“ uvedl Morávek. „Václav Havel chybí mně i celé společnosti,“ doplnil bývalý prezidentův poradce, divadelník Petr Oslzlý. „Přišlo mi, že záplava svíček na Václavském náměstí vytváří jakýsi obrazec, že má nějaký význam. Nechtěl jsem, aby později přijeli metaři a odvezli je někam na skládku, a tak vznikl tento nápad,“ popsal vznik voskového srdce jeho autor Lukáš Gavlovský.

Teď už ale brněnské srdce před Divadlem Husa na provázku bez problémů stojí a dokonce svítí, organizátoři do středu plastiky totiž umístili Betlémské světlo, které si tu mohou přicházející lidé zapálit a odnést domů.

Na Václava Havla vzpomínají také politici. Například sněmovna uctila jeho památku minutou ticha na prosbu vicepremiéra a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09), jenž kdysi pro Havla pracoval jako kancléř. „Je to dneska přesně jeden rok, co zemřel Václav Havel, kterému vděčíme, že vůbec v této sněmovně můžeme svobodně zasedávat,“ řekl poslancům Schwarzenberg. K místu posledního odpočinku Havla na Vinohradském hřbitově dnes také přišel prezident Václav Klaus nebo premiér Petr Nečas. Podle premiéra Havel patřil mezi nejvýznamnější postavy naší moderní historie. „Byl člověkem, který symbolizuje přechod naší země od totalitního režimu k plně demokratické společnosti,“ uvedl Nečas.

Havla si připomenou i v zahraničí

I v Římě si připoměli výročí úmrtí bývalého prezidenta, konala se tu mezinárodní vědecká konference o Václavu Havlovi. Jak vysvětlil velvyslanec ČR v Itálii a na Maltě Petr Buriánek,  konference se zabývala životem a dílem Václava Havla z vícero pohledů, jako na disidenta, politika, spisovatele, teoretika a myslitele. 

Na počest bývalého prezidenta si kalhoty ohrnuli například i mladí Poláci, akce se ujala také na Slovensku. Takzvaný kalhotový den měl s nadsázkou připomenout, že Havel měl při inauguraci v roce 1989 nápadně krátké kalhoty. Výzvy si všímala i některá zahraniční média. V Bruselu, na sídle Europarlamentu, už včera na Havlovu počest rozsvítili neonové srdce od Jiřího Davida.

Rok po úmrtí máme nová svědectví o Havlovi… 

Radiožurnál získal nová svědectví. Václav Havel mluvil na mítinku v roce 1969 v Ostravě, hovořil tehdy k davům lidí před kulturním domem v Ostravě-Zábřehu. Totalitní moc na akci reagovala represemi i proti obyčejným dělníkům z tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Český rozhlas vypátral muže, který mítink pomáhal organizovat. „Václav Havel byl rád, že je to na Ostravsku, které bylo považováno za baštu těch nejtvrdších bolševických sil. On tady neměl původně jet. Nakonec se rozhodl jinak a přijel,“ řekl Radiožurnálu Stanislav Vystavěl, který tehdy pracoval jako dělník v ostravské huti. Po vystoupení Václava Havla skončil na výslechu u StB…