Poválečné dějiny se ve školách nestíhají

Praha - Učí se dějiny po roce 1945? Jak je to s biflováním? Je opravdu tak rozšířené? Bojí se učitelé soudobých dějin? Co si myslí o svých žácích? V průzkumu zpracovaném společností Factum Invenio pro Ústav pro studium totalitních režimů vyšlo najevo, že se výuce moderních dějin se věnuje málo času a že schopnost kriticky zhodnotit historické poznatky má méně než čtvrtina žáků.

Výuce moderních dějin se nevěnuje dostatek času, překážkou jsou někdy také postoje ostatních učitelů a rodičů. V průzkumu se na tom shodlo téměř 1 600 učitelů dějepisu ze základních a středních škol. Děti prý nejvíce zaujmou dokumenty s historickou tematikou nebo besedy s pamětníky, podle tří čtvrtin dotázaných je ale zájem o dějepis mimo výuku u žáků okrajový. 

„Dvě třetiny oslovených učitelů se domnívají, že by se výuce moderních dějin mělo věnovat více času než dosud,“ konstatuje zpráva. Školy jsou kvůli výuce moderních dějin často kritizovány, mnohdy se prý potýkají s nedostatkem času, a výuka dějepisu tak pro žáky skončí druhou světovou válkou. 

Žáky nejvíc motivují filmy a vyprávění pamětníků

Při výuce novodobé historie se dějepisáři podle průzkumu věnují hlavně přelomovým událostem z let 1968 až 1989 a také politickým procesům v 50. letech. „Žáky podle učitelů nejvíc motivuje k zájmu o minulost sledovat filmy s historickou tematikou. Velmi podněcující je i svědectví pamětníků a návštěva významného místa, muzea či výstavy,“ uvádějí autoři průzkumu. Učitelé žáky zaujmou hlavně regionální a válečnou historií, ale také takzvanými dějinami každodennosti. V tom jim pomáhá právě vyprávění pamětníků. 

„Vzdělání není jen to, když umíte dobře vést nějakou firmu. Vzdělání je humanitní kontext, ve kterém se pohybujeme… Česká televize by měla zvyšovat povědomí národa o jeho historii, prohlubovat identitu národa. Tolik historických dokumentů a dokumentů, které se věnují historii 20. století, se v minulosti nikdy nevysílalo. Tyto vzdělávací cykly poutají i mladé lidi,“ řekl k tématu Milan Fridrich, ředitel programu ČT. 

Jmenoval cykly Neznámí hrdinové, Historie.cs, Příběhy železné opony nebo Stopy, fakta, tajemství či Rok zdivočelé země. Česká televize stála také u koprodukce filmu Lidice. „Kdybychom studium historie zanedbávali, nevěstí to pro budoucí generace nic dobrého,“ dodal. 

Dějepis by měl podle učitelů podpořit národní hrdost

Hlavním cílem výuky dějepisu je podle vyučujících to, aby žáci uměli vyhledávat a zpracovávat informace a dokázali obhájit svůj názor. Podle některých by měl také dějepis podpořit u dětí hrdost na svou vlast. Přesto si ale 56 procent respondentů myslí, že schopnost kriticky zhodnotit historické poznatky má méně než čtvrtina žáků. Představy dětí o minulosti formují podle většiny dějepisářů filmy, média a také rodina. 

Přimět žáky kriticky přemýšlet o nedávných dějinách si klade za cíl například projekt společnosti Člověk v tísni s názvem Příběhy bezpráví. Přes 770 základních a středních škol promítá v listopadu dokumenty na téma normalizace.