V Česku se od 1. února znovu zavádí veřejná služba. Měli by na ni chodit lidé, kteří jsou déle než půl roku bez práce a pobírají dávky v nouzi, aby se jim příspěvek na živobytí nesnížil. Pokud pak odpracují přes 30 hodin měsíčně, přivydělají si 605 korun. Opatření, které má podle autorů novely motivovat k práci, by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu – tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách. Povinnou veřejnou službu před několika lety zrušil Ústavní soud, dobrovolná služba dál existovala.
Veřejná služba se vrací. Marksová láká nezaměstnané na přivýdělek 605 korun měsíčně
Ministryně práce Michaela Marksová a ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková o znovuzavedení veřejné služby (zdroj: ČT24)
„Jestliže je někdo zdravý a práceschopný a je na dávkách v hmotné nouzi za okolností, kdy je u nás nejnižší nezaměstnanost v Evropě, znamená to, že se práci spíš vyhýbá. Pokud nepůjde pracovat, bude za to na dávkách postižen,“ řekla Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní se opatření nedotkne seniorů, invalidů či rodičů na rodičovské.
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky vypočítávat ne z životního, ale z nižšího existenčního minima. Životní minimum pro samotného člověka činí 3410 korun, v rodině je pro prvního dospělého 3140 korun a pro každého dalšího dospělého 2830 korun. Existenční minimum dosahuje 2200 korun.
Osoba na dávkách se na životní minimum dostane ve chvíli, kdy na veřejné službě odpracuje minimálně 20 hodin. Když odpracuje 30 hodin, může si přivydělat 605 korun. Novela motivuje příjemce k tomu, aby vyvinuli aktivitu.
Veřejnou službu mohou mít radnice, neziskové organizace či charity. Podle Marksové to neznamená, že lidé budou jen „v oranžové vestě odklízet sníh či zametat listí“. Podle své kvalifikace mohou pomáhat s administrativou na úřadu, provádět opravy ve školách, rozvážet seniorům jídlo v sociálních službách či pomáhat v domácnostech. Úřad práce s nimi uzavře na veřejnou službu smlouvu. Na vybavení a pracovní prostředky by měl poskytnout až 1000 korun.
Podle generální ředitelky Úřadu práce Kateřiny Sadílkové o veřejnou službu projevila zájem už desetina obcí, které mají veřejně prospěšné práce. Úředníci o zřízení míst začali už jednat s radnicemi i jinými institucemi.
Podle předsedy Svazu měst a obcí a zároveň starosty Kyjova Františka Lukla (nestr.) jde o krok správným směrem, veřejná služba podle něj motivuje lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, aby neztratili pracovní návyky. „V minulosti – ještě před nálezem Ústavního soudu – byl zájem nejen ze strany obcí, ale i dalších subjektů, například charitativních nebo neziskových organizací. Věřím, že bude dostatečná nabídka míst a ze strany obcí bude zájem jednoznačně,“ uvedl Lukl ve středeční Devadesátce ČT24.
- zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství
- ochrana životního prostředí a zeleně
- zajištění podmínek pro řádný provoz a užívání zařízení orgánů státní správy a samosprávy, sloužících potřebám veřejnosti
- zajištění pořádání, průběhu a ukončení veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných podniků
- pomocné práce administrativního charakteru
- udržování veřejného pořádku
- zajištění pomocných činností v oblasti poskytování zdravotní a sociální péče
- zajišťování péče o opuštěná a týraná zvířata
- Zdroj: Úřad práce ČR
Kritikům připomíná Drábkovu reformu
Veřejná služba má i své kritiky. Podle nich nynější pravidla připomínají Drábkovu reformu a k práci příliš motivovat nebudou. Příjem lidí, kteří odpracují 20 hodin, se navíc nezmění. Mohli by si tedy stěžovat na to, že vlastně pracují zadarmo. Hrozí prý také to, že míst pro veřejnou službu nebude dostatek.
Díky veřejné službě si lidé bez práce mohli v minulosti přivydělat. Od roku 2012 zavedla sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) veřejnou službu povinnou. Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu zrušil.
Počet pracovníků veřejně prospěšných prací