Kvůli pouhým deseti měsícům, které zbývají do voleb, už koalice nestihne splnit některé sliby, ke kterým se zavázala na počátku společného vládnutí. Uvedl to premiér Bohuslav Sobotka. Prosadit se nepodaří konec superhrubé mzdy ani komplexní úpravu stavebního zákona.
Koalice všechny závazky už nesplní. Na konec superhrubé mzdy nedojde
UDÁLOSTI: Vláda nestihne stavební zákon ani zrušení superhrubé mzdy (zdroj: ČT24)
Sobotkova vláda se ujala řízení země po předčasných volbách na podzim 2013 a důvěru dolní komory získala v únoru následujícího roku. Od řádných sněmovních voleb, které by měl prezident vypsat na polovinu října, ji tak nyní dělí jen necelých deset měsíců.
Pokud se během následujících týdnů nepropadne do hluboké krize, která by vedla k předčasným volbám, bude si moct předseda vlády Sobotka připsat úspěch, který – byť se může jevit jako banální, zdaleka není samozřejmý: vláda vydržela fungovat celé funkční období a navíc nezměnila premiéra. Toto naplnění vládního standardu se v historii samostatného Česka podařilo jen Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi.
Navzdory ambici dovládnout až do konce funkčního období se ale kabinetu nepodaří prosadit některé z úkolů, které si vepsal do koaliční smlouvy:
Komplexní stavební zákon nebude
Zrychlení staveb za pomoci celkové úpravy stavebního zákona bylo jednou z vládních priorit. Teze zákona existují, podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by měl vzniknout centrální stavební úřad, který by pro stavebníka zajistil povolení ze všech ostatních úřadů. Na normě ale neexistuje shoda a premiér přiznává, že razantní změnu už vláda schválit nestihne.
„S ministryní Šlechtovou jsme se dohodli, že aspoň připraví zásady nové koncepce, abychom zkusili navrhnout systém, který by zkrátil povolování staveb v Česku a vůbec celý ten proces přípravy staveb, který je u nás strašlivě dlouhý,“ uvedl.
Ministryně chce do konce funkčního období současné vlády stihnout prosadit alespoň novelu, která dlouhou cestu k povolení zkrátí.
Superhrubá mzda nekončí
Druhým z výrazných bodů, které už strany nestihnou projednat, je zrušení superhrubé mzdy. Koncept vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Nyní lidé odvádějí daň 15 procent z takzvané superhrubé mzdy. Lidé s příjmem nad asi 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů, což prosadila také bývalá vláda Petra Nečase.
Na zrušení superhrubé mzdy trvala sociální demokracie a Sobotka ji označoval za nepovedený experiment, který daňový systém znepřehlednil. Ve vládě se ale ani po opakovaných jednáních nepodařilo najít kompromis, protože proti zrušení se stavěl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Případná změna by podle něj neměla dopad na rozpočet ani příjmy a jen by přetížila podnikatele.
Povedlo se, platy rostly
Prosadit se naopak podařilo navýšení platů ve státním sektoru. Zaměstnanci ve veřejných službách, úředníci, vojáci, policisté či hasiči mají od 1. listopadu o čtyři procenta vyšší platové tarify. Tarify učitelů stouply na začátku školního roku o šest procent, ostatním pracovníkům ve školství o čtyři.
Lékařům a sestrám ve většině nemocnic v Česku stoupnou platy od Nového roku, polepší si i zaměstnanci příspěvkových organizací v kultuře či řidiči linkových autobusů. „Faktem je, že platy zaměstnanců v kultuře a sociálních službách jsou nízké,“ uvádí vicepremiér a ministr financí Babiš a za pravdu mu dává i šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „V některých oborech jsou skutečně nízké platy a tlak na jejich zvyšování je správný.“
Pravicové opozici růst platů nevadí, očekává ale i další změny. Podle předsedy ODS Petra Fialy by vláda měla zvýšit kvalitu státních služeb a zasadit se o lepší stav tuzemské silniční sítě. A vládní ANO spravující ministerstvo financí slibuje, že stavby opravdu začnou. Lidovci zase chtějí prosadit obnovení slevy na manželku a dítě pro živnostníky s paušálem.