Od schválení české ústavy uplyne příští rok 25 let a politici a právníci začali hledat cesty, jak nejvyšší zákon České republiky vylepšit. Uvažují například o úpravách pravomocí prezidenta i obou komor parlamentu. Během posledních let se objevily desítky pokusů o úpravu ústavy. Prošly ale jen tři – rozpuštění sněmovny, přímá volba prezidenta a omezení imunity.
Českou ústavu čekají úpravy. Prezident by mohl přijít o některé pravomoci
Politici a právníci hledají cesty, jak vylepšit ústavu (zdroj: ČT24)
Podle ústavních právníků je změna ústavy načase, výsledek však nechtějí odhadovat. „Komplexní změna znamená úplně měnit základní principy, to si nemyslím. Možná vyplnit některé mezery,“ poznamenal vedoucí Katedry ústavního práva PF UK Aleš Gerloch.
Nový ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) proto svolal kulatý stůl, ke kterému pozval politiky i ústavní experty: „Abychom si řekli, zda jsou nějaké změny potřebné.“
Jednokolové volby do Senátu a komora regionů
Politici mají námětů celou řadu. Před letošními volbami do Senátu, které mají vždy nízkou účast, například mluvili o nutnosti změnit volební systém. Cestou může být jednokolové hlasování.
Uvažuje se také o větším zapojení regionálních politiků v Senátu. Hejtmani by se například automaticky stali senátory. „Pokud chce někdo udělat ze Senátu jakýsi sbor zástupců regionů, tak o tom pojďme debatovat,“ uvedl Chvojka.
Klouzavý mandát
Změny by mohly čekat i Poslaneckou sněmovnu. Klouzavý mandát by členům vlády nedovolil být zároveň poslancem nebo senátorem. Místo ministrů by ve sněmovně seděl náhradník. Andrej Babiš (ANO) téma vytahoval pokaždé, když opozice dělala obstrukce.
„Ministr by měl pracovat jako ministr, měl by aktivně řídit své ministerstvo. Dlouhé debaty ve sněmovně jsou pro něj často ztráta času,“ domnívá se vicepremiér a předseda hnutí ANO. Podle poslance Martina Plíška (TOP 09) ale zavedení klouzavého mandátu skrývá nebezpečí, že by ministři chodili na jednání sněmovny ještě méně než dosud.
Vyšší kvórum pro přehlasování Senátu
Objevily se také návrhy, které mají sněmovnu oslabit. Jde o vyšší kvórum pro přehlasování senátních pozměňovacích návrhů. Nyní poslanci potřebují 101 hlasů. Diskuse se vede o 120 hlasech.
„Ani jedna komora nepřipustí, aby výrazně oslabila svoje postavení vůči druhé. Nechci to ani jedné vyčítat,“ podotkl k návrhu předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Jmenování premiéra
Vyjasnit se podle politiků musí i jmenování premiéra. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka například nedostala důvěru a vládla dál. Zabránit by tomu mohl návrh, že pokud premiér navržený prezidentem nezíská hlasy sněmovny, navrhnou sami poslanci svého kandidáta na předsedu vlády.
obrázek
Prezident zahraniční politiku neurčuje
Politici chtějí prosadit některé úpravy i kvůli prezidentovi. Důvodem jsou opakované spory mezi kabinetem a Hradem v otázce zahraniční politiky. Tu sice určuje vláda, Miloš Zeman však několikrát vystoupil s jiným názorem. V ústavě by tak mělo být výslovně uvedeno, že vnitřní a zahraniční politiku státu vede vláda.
Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že pouhý text nic nezachrání, pokud není vůle o něj bojovat. Ta by podle Kysely přitom mohla být už u stávajícího znění ústavy: „Možná se nemusí nutně přepisovat.“
Tým expertů se sejde ještě třikrát. S vlastními návrhy mají přijít i pozvaní ústavní právníci. Ministr pro legislativu poté připraví seznam změn a projedná je s opozicí. Pro úpravy ústavy se musí ve sněmovně i v Senátu vyslovit třípětinová většina zákonodárců.