Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se domnívá, že armáda by měla mít v budoucnu alespoň 30 tisíc profesionálních vojáků a k tomu dalších 5000 vojáků v záloze. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Dosavadní cíl 27 tisíc profesionálů mu připadá nízký.
Stropnický chce 30 tisíc profivojáků a 5 tisíc osob v záloze
Bezpečnost Evropy: duel OVM (zdroj: ČT24)
„Já si myslím, že 30 tisíc profesionálních vojáků plus záloha alespoň těch 5000 je v podstatě minimum. Čili my musíme ty plány našich předchůdců v tomto navýšit,“ řekl ministr. Do roku 2025 se to ale podle něj asi nedá stihnout. Záležet bude i na situaci na trhu práce, protože třeba v regionech, kde je vyšší nezaměstnanost, je zájemců víc. Ministr řekl, že pro letošek má armáda rekrutační cíl 2000 lidí a už v září se jich přihlásilo 2200. „Ten zájem o práci v armádě je,“ uvedl.
České výdaje na obranu
Podle údajů ze začátku letošního roku evidoval resort zhruba 22 tisíc vojáků z povolání, 6400 občanských zaměstnanců a asi 1100 státních zaměstnanců podle služebního zákona.
Co Evropu rozbíjí: Rusko, nebo migranti? Ostrá debata Stropnického s Filipem
Bezpečnosti se týkala i debata o vlivu současného Ruska. Podle Stropnického má federace zájem na tom, aby Evropa byla nestabilní. Činí tak prý soustavnou dezinformační kampaní po západní Evropě včetně finanční pomoci konkrétních stran. Jeho oponent v diskusi – šéf KSČM Vojtěch Filip – ale slova o destabilizaci ze strany Ruska odmítá. Problémy včetně terorismu prý v Evropě na prvním místě způsobuje přísun radikálních jedinců v rámci migrace.
Skoro v každé evropské zemi existuje podle Stropnického politická strana, třeba i docela významná, která je prokazatelně podporovaná, a to i finančně, z Ruska. „Ruská federace utrácí neuvěřitelné částky na dezinformační kampaň po celé západní Evropě a jsou pro to naprosto hmatatelné důkazy,“ dodal s tím, že kampaň funguje.
„Já vám zopakuji, že jen na našem území je zhruba 30 serverů, které tady šíří propagandu. Já vám jen zopakuji, že oficiální ruské kruhy reinterpretují rok 1968 a mluví o tom, že Aliance chtěla spáchat nějaký ohavný útok na východní blok a oni nás vlastně všechny zachránili,“ prohlásil Stropnický.
Prokremelské weby na podvrhy fotek dávno nespoléhají (zdroj: ČT24)
Předseda KSČM Filip se Stropnického názory nesouhlasil. „Tady není žádný důvod mít obavy z Ruska,“ řekl. Tvrdil, že nevidí zájem Ruska na tom, aby ochromilo Evropu migrační krizí. Argumentoval i tím, že některé útoky hlavně na ženy (třeba v Německu) uskutečnili migranti.
Také protiruské sankce k ničemu nevedly, prohlásil Filip. Slabší Evropa podle něj vyhovuje americké ekonomice. Filip vidí jako alternativu, aby se uskutečnila nová bezpečnostní konference, která zabezpečí, že Evropa nebude válčištěm a aby tuto bezpečnost garantovaly nejen USA a Rusko, ale i Čína.
Psycholog Klimeš: Je tu ideologická válka, štěpí společnost (zdroj: ČT24)
Stropnický poznamenal, že žádná konference ještě nikoho neubránila, a nadnesl dotaz, jak může něco garantovat režim, kde mizí nepohodlní novináři a kde v centru hlavního města někdo zastřelí opozičního politika. Rozepře se týkala i dalších témat. „Ona ta politika je trošku složitější,“ řekl Stropnický Filipovi v části debaty věnované Turecku. „A představte si, že to vím,“ opáčil Filip.
Boji s dezinformacemi se má věnovat nový útvar, který vznikne na začátku příštího roku při ministerstvu vnitra. Z dezinformací proti NATO bývají obviňovány hlavně Rusko a takzvaný Islámský stát. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se jí ale dopouštějí i další státy.
Před ruskými dezinformacemi varoval tento týden i europarlament
Větší podpora nezávislé žurnalistiky a více osvěty – to je podle europoslanců způsob, jak bojovat s propagandou. Tento týden proto členské státy vyzvali, aby byly aktivnější a potíraly ruské dezinformace. Prezident Vladimir Putin se proti tomu okamžitě ohradil – Evropskou unii obvinil z toho, že se jen snaží umlčet opačné názory.
Síla a formy novodobé propagandy (zdroj: ČT24)
Europoslanci ve středu schválili zvláštní usnesení. Podle nich Rusko financuje nejen své televizní stanice v cizích jazycích, ale také pseudo-agentury a proruské weby. Ty představují prezidenta Putina jako silného vůdce. Historii a aktuální problémy střední a východní Evropy vykládají z ruské pozice. Kreml k tomu využívá internetových trollů pod články seriozních médií i na sociálních sítích.
V sídle unijní šéfky diplomacie Federiky Mogheriniové přitom už před víc než rokem vznikl tým, který s tím má bojovat. Podle některých hlasů takový krok příliš nevyřeší. „Jak chcete, paní komisařko, vzdorovat se svým nepatrným týmem milionům dolarů, kterými ruské tajné služby financují agentury, jako jsou např. Russia Today nebo Sputnik?“ uvedl europoslanec Jaromír Štětina.
Kvůli propagandě české ministerstvo vnitra sestavuje speciální tým zhruba 15 lidí. Ten by měl s monitoringem informačních zdrojů začít od ledna.