Praha - Návrh rozpočtu počítá pro příští rok s nárůstem platu učitelů o jedno procento. Prohlásil to v Otázkách Václava Moravce ministr školství Petr Fiala. Nejpozději na podzim příštího roku chce ministr vládě předložit novou strategii rozvoje vzdělávací soustavy do roku 2020. Spolupracovat by na ní mohla i opozice. Už v roce 2014 by ale měl být hotov kariérní řád, který by podle Fialy měl motivovat učitele, dát jim perspektivu a postupně by se tak kantorskému povolání měla vrátit prestiž. „Vzdělávání musí přestat být politickým tématem, stát se tématem společenským,“ poznamenal Fiala.
Fiala v OVM: Učitelům musíme kromě víc peněz dát i perspektivu
Být učitelem by mělo znamenat „něco“
V mezinárodním srovnání si Česká republika nevede, co se týče úrovně vzdělávání, dobře. „Příliš dlouho trvá analýza toho, proč klesá úroveň. Školství se nedá změnit za rok,“ prohlásil Jan Mühlfeit, prezident společnosti Microsoft pro Evropu. Podle něj má české školství stále velké rezervy oproti takovým zemím, jako je Jižní Korea nebo Finsko. „Je to hlavně o politickém konsenzu, ale i o tom, že třeba ve Finsku znamená být učitelem 'něco'. Kvalitní je tam rovněž systém doučování, jenž funguje například v Koreji,“ dodal Mühlfeit.
Podle Fialy vlády vládnou tak krátce a dochází tak často ke střídání ministrů školství, že je problém dohodnout se na dlouhodobé koncepci. Zásadní je nyní definování cílů vzdělávací soustavy, individualizace výuky a rovněž práce s učiteli. „Kantoři musejí mít perspektivu. Jde o to zlepšit postavení učitele ve společnosti,“ poznamenal Fiala.
Výuka češtiny
Učitelé by se měli dál vzdělávat
Kariérní řád by měl být hotov v roce 2014. Měl by být spojen s odměňováním pedagogických pracovníků. „Zásadní je dát jim ale i perspektivu, do celého procesu musíme vnést motivační prvky, aby se kantoři vzdělávali a aby se jim to vyplácelo,“ řekl Fiala. „Platy pedagogů příští rok mírně porostou, to je dobrá zpráva,“ dodal ministr školství. Růst by byl podle návrhu rozpočtu kolem jednoho procenta.
Marcel Chládek, stínový ministr školství:
„České školství stojí na rozcestí, za pár let bychom mohli patřit k rozvojovým zemím. Opozice je připravena pomoci, musíme se dohodnout napříč politickým spektrem.“
Cíle rozvoje vzdělávací soustavy by měla zahrnovat nová strategie do roku 2020. „Chceme ji nejpozději na podzim příštího roku předložit vládě ke schválení,“ prohlásil Fiala. „Pokud má jít o seriózní dokument, musíme přizvat odborníky,“ konstatoval Fiala. Inspirace by podle Mühlfeita měla být brána právě z Finska či Šanghaje. „Jsme malá, otevřená ekonomika, musíme být agresivní v exportu, musí tu být kvalitní pracovní síla, což se do příštích let nejeví jako reálné. Je třeba věci urychlit,“ míní Mühlfeit.
Ilustrační foto
Jak s prostředky naložit by mohlo být na ředitelích
Šetří se často podle Mühlfeita na špatných místech – například na pomůckách. Letos bylo zrušeno pastelkovné. „Za současné situace víme, že dopad tohoto krácení byl negativní, proto chceme tuto položku příští rok navýšit,“ prohlásil ministr. O tom, jak s prostředky naložit, by do budoucna mohl rozhodovat ředitel školy.
Položka ostatních neinvestičních výdajů by měla podle Fialy dosáhnout v rozpočtu pro příští rok asi 1,5 miliardy korun. „Vracíme se k částce, která se ukazuje, že se s ní v praktickém životě na školách dá žít,“ poznamenal Fiala. Školy by si tím měly podle něho poradit se situací, kdy se peníze pro tyto účely krátily.
Nestabilita českého školství podle kritiků pomalu prorostla i do byznysu, kterému údajně chybí lépe připravení absolventi. „Je to první generace studentů, kteří budou soutěžit o práci se studenty z Asie. A když se podíváte třeba do Koreje na kvalitu jejich výrobků, na konkurenceschopnost té země, tak je to okamžitě vidět,“ prohlásil Mühlfeit. Česko dává na školství asi 12 procent ze státního rozpočtu, Jižní Korea zhruba šestnáct.
František Dobšík, předseda školských odborů:
„Nevím, jestli bude dobré, aby si ředitel o balíku peněz rozhodoval sám, pak by se na něj mohlo ukazovat, že je neschopný něco zařídit. Otázka je, jestli balík bude dostatečný.“
OVM k situaci v českém školství
Prvního září nastoupilo do školy 104 500 prvňáčků, přišly populačně silné ročníky, ubývají ale mezitím středoškoláci. „Nejde pořád hromadně rušit mateřské školy, teď jich máme nedostatek. Musíme postupovat systematicky, logicky,“ řekl Chládek.
Debata o regionálním školství? Až po krajských volbách!
Změnit se proto musí systém financování regionálního školství, který je založen na počtu žáků. Na tentýž typ výuky jsou po republice navíc vynakládány různé prostředky. „Čtrnáct školských soustav si nemůže ČR dovolit. Debatu bych ale nechal po krajských volbách, jde o příliš vážné téma, které by se nemělo stát součástí volebního boje,“ konstatoval Fiala.
Maturitní zkoušky
Státní maturita má být levnější
Navrhované změny státní maturity a její organizace ji mají podle ministra školství Petra Fialy zlevnit o 50 milionů korun, tedy o pětinu v porovnání se současným stavem. Do budoucna plánuje ministr další úpravy. Část státních maturit by podle něj měla například elektronickou formu, což by uspořilo další náklady. „V tuto chvíli uvažujeme podle prvních propočtů o tom, že by se maturita zlevnila zhruba o 50 milionů korun,“ uvedl ministr. Ročně podle Fialy
státní maturita v současné podobě stojí i se započítáním peněz od EU až 250 milionů korun.
Ve snaze zamezit opakování letošních potíží má mít nově státní maturita jen jednu úroveň obtížnosti, neboť těžší verzi zkoušek si tento rok vybrala jen asi čtyři procenta maturantů. Písemné práce z češtiny budou opět hodnotit učitelé na školách místo externích hodnotitelů. Povinné by měly zůstat jen dva předměty, jedním bude čeština, druhým cizí jazyk nebo matematika. Původně měly být povinné předměty tři. Změny mají platit dva roky, od roku 2015 by měla mít státní maturita novou koncepci.
GALERIE
videogallery_264702