Praha - Předseda Ekumenické rady církví (ERC) Joel Ruml si dokáže představit, že by stát znovu oslovil církve, aby sdělily, jaký model majetkového narovnání považují za průchodnější. Řekl to poté, co sněmovna dnes na popud vládních ODS a LIDEM odložila projednávání zákona o církevních restitucích. Strana LIDEM podporu podmínila přijetím daňové novely, kterou odmítá část občanských demokratů.
Šéf ekumenické rady si umí představit nové jednání státu a církví
Česká biskupská konference (ČBK) chce čas, který vznikl po odložení, opět využít pro vysvětlování přínosu navrhovaného majetkového vyrovnání, sdělil generální sekretář ČBK Tomáš Holub. „Navrhované řešení je spravedlivé a pro stát je v dlouhodobé perspektivě výrazně levnější variantou - v porovnání se současným stavem, kdy je činnost církví hrazena ze státního rozpočtu. Vážíme si všech, kteří v této situaci usilují o nalezení smysluplného řešení,“ uvedl Holub. Římskokatolické církve se týká největší část odškodnění.
Rumla vývoj ve sněmovně nepřekvapil. Míní, že zásady jdou stranou, pokud jde o osobní zájmy. „Nevím, co a jaké zájmy za tím vším jsou,“ uvedl. Podotkl, že již pociťuje únavu z tlaku kolem restitucí.
ERC má 11 členů, přidružená je římskokatolická církev, jedním ze dvou pozorovatelů je Federace židovských obcí. „Církve řekly: 'My jsme ochotny jednat o čemkoliv a stát vybral cestu.' Stále platí to, že když stát řekne, 'my jsme se mýlili, budeme jednat jinak', mohou církve jednat znovu,“ řekl Ruml.
Skupina poslanců kolem vicepremiérky Karolíny Peake je přesvědčena, že stabilizační daňový balíček je nutný k tomu, aby bylo možné financovat vyrovnání s církvemi. Je tak pravděpodobné, že církevní restituce budou čekat na to, než daňové změny absolvují nové kolečko v parlamentu.
Senát církevní restituce odmítl, znovu je tak posuzuje sněmovna. Vláda navrhuje, aby stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatil od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Celková částka by se tak mohla vyšplhat na 78 až 96 miliard korun. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za komunistického režimu. Norma také počítá s postupným ukončením placení církví ze státního rozpočtu. Přechodné období odstřihnutí církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. Někteří kritici tomuto řešení vyčítají finanční náročnost na stát v době šetření a škrtů.
Rozhovor s poradcem arcibiskupa Milanem Badalem (zdroj: ČT24)