„Socialismus s lidskou tváří“ - lidé nezapomněli

Praha - Před 44 lety, v noci z 20. na 21. srpna 1968, překročila vojska pěti zemí Varšavské smlouvy státní hranice bývalého Československa. „Bratrská“ invaze tak násilně ukončila hlubokou společenskou reformu tehdejšího Československa, pokus nastolit v totalitním státě „socialismus s lidskou tváří“. Památku obětí uctili dnes u budovy Českého rozhlasu v Praze i na jiných místech Česka a Slovenska. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) tehdy selhala politická elita a následná okupace morálně zdevastovala národ.

Právě u budovy rozhlasu - jednoho ze symbolů srpnové okupace - si události z té doby připoměly desítky lidí. Kromě pamětníků se akce zúčastnila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS), šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Prezidenta Václava Klause zastoupil vedoucí jeho kanceláře Jiří Weigl, místo premiéra Petra Nečase (ODS) přišel vedoucí Úřadu vlády Lubomír Poul.

„Mluvím-li o zradě, připisuju ji zejména domácím politikům. Těšili se v těchto dnech významné podpoře občanů, byla s nimi spojovaná nemalá naděje. Během několika málo dnů se z hrdinů stali spolutvůrci katastrofy,“ řekla před budovou rozhlasu Němcová.

Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Některé oběti přinesl střet okupantů a neozbrojených demonstrujících lidí právě u budovy rozhlasu na Vinohradské třídě. Zemřelo tu 17 lidí, kteří bojovali za svobodné vysílání.

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 tanků. Následovaly je pozemní jednotky v počtu až půl milionu mužů. Po násilném potlačení Pražského jara přišla normalizace a s ní čistky v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání a obnovení cenzury. Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli - sovětské jednotky na našem území zůstaly 22 let a 10 měsíců. Poslední voják odešel koncem června 1991.

Úřad vlády zasypaly „okupační vlaštovky“

Političtí aktivisté naházeli na zahradu patřící k Úřadu vlády papírové vlaštovky. V den výročí invaze tak chtěli symbolicky „okupovat“ vládní pozemek. Na každé z vlaštovek byl vzkaz adresovaný politikům, oznámil za organizátory Radoslav Janás. Akci pořádalo hnutí Occupy Czech (Okupujte), které na jaře po vzoru podobných zahraničních organizací na protest proti vládě stanovalo na pražském Klárově.

Aktivisté naházeli k Úřadu vlády papírové vlaštovky
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Odpor proti okupaci Československa měl podle Slováků smysl

Odpor lidí proti invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 podle slovenských politiků potvrdil, že bojovat za svobodu a demokracii má smysl, ačkoliv k pádu komunistického režimu a ke skutečné svobodě došlo až v roce 1989.

„Rok 1968 a 1989 spolu souvisejí. Touha po svobodě, perspektivě a demokracii přinesla svobodu, kterou máme,“ prohlásil místopředseda parlamentu a šéf opozičních křesťanských demokratů Ján Figeľ na vzpomínkové akci v Bratislavě. Dodal, že Slováci by měli vzpomínat nejen na oběti okupace Československa, ale i na ty, kteří trpí například v Bělorusku nebo na Kubě. Obě země jsou považovány za státy s nedemokratickými režimy.

Na náměstí v centru slovenské metropole, kde se konala vzpomínková akce a které před 44 lety zaplavily tanky, je na budově univerzity umístěna pamětní deska připomínající tři místní oběti okupace. Dohromady si střety při invazi vojsk Varšavské smlouvy podle archivních materiálů vyžádaly na Slovensku 130 zraněných.