Sobotkova vláda se snaží nahradit desítky let, které Česko ztratilo, když se příliš nezaobíralo klimatickou změnou – především pak plíživým suchem. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kabinet chce zajistit lepší zasakování půdy a plánuje výstavbu přehrad. „Bojovali jsme s povodněmi, ale zapomněli jsme na sucho. Přitom jsou to dvě strany jedné mince, která se jmenuje klimatická změna,“ podotkl Brabec.
Ministr Brabec: Sucho není tak sexy, ale nečeká. Česko ztratilo desítky let
Sobotkova vláda před rokem schválila strategii boje proti suchu. Ministerstva měla do konce letošního roku přijít s konkrétními plány, jak připravit tuzemsko na změnu klimatu. „Část opatření už jsme začali realizovat, protože sucho nečeká, život je krátký a my jsme jako Česká republika ztratili desítky let,“ upozornil Brabec.
S tím souhlasí známý geolog a klimatolog Václav Cílek. „Zaspali jsme jako svět, zaspali jsme jako Evropa, jako Československo, jako Česká republika. Ministerstvo životního prostředí v prvních deseti letech po roce 1990 bylo často pod vlivem ekologických iniciativ a jako instituce nebylo moc bráno. Pak prošlo sérií ode zdi ke zdi a teprve v poslední době vidím, že se chová, jak má,“ poznamenal Cílek.
Sucho není tak sexy, je plíživé, možná ani pro média není tak atraktivní, a proto se spousta věcí ztratila.
Největší problém, který Česko v tomto ohledu řeší, je, jak udržet vodu v zemědělské i lesní půdě, která je poškozená erozí, tudíž má podle ministra možná až o polovinu nižší schopnost vodu v sobě udržet. „Jsme střecha Evropy. Voda odtud odtéká, žádná nepřitéká, máme pouze srážkovou vodu,“ připomněl Brabec.
Sobotkův kabinet už odsouhlasil výstavbu nových přehradních nádrží celkem ve čtyřech lokalitách. Ve středočeských obcích Senomaty a Šanov by měly stát do roku 2022. Další nádrže by postupně měly vzniknout na Zlínsku a Královéhradecku. Celkem by stát mohl do nových akumulačních zdrojů vody investovat kolem 17 miliard korun.
Priorita podle expertů? Péče o půdu
Klíčovým krokem je podle odborníků péče o půdu, hlavně její zasakování. „Neodvádění dešťové vody na čističky a do řek, ale nechat ji vsakovat, umělá infiltrace, přírodě blízká opatření, zakládání remízků, mokřadů, stovek rybníků. Už jsme do toho od operačního období 2014 dali tři miliardy z evropských fondů, další tři miliardy půjdou do konce roku na výzvách, takže myslím, že jsme nezaspali a snažíme se tu časovou ztrátu nahradit,“ konstatoval Brabec.
Zemědělské a lesní plochy v Česku jsou ničeny zhruba od konce druhé světové války. Podle Cílka to souvisí s přechodem ze soukromého vlastnictví do veřejného. „Pokud 60 až 70 procent vody končí v půdě jako takzvaná zelená voda a jen třetina končí v rybnících, řekách atd., tak dvě třetiny prostředků bychom měli věnovat krajině jako celku. Když se ale řekne, že budeme lépe orat, tak to není (mediální) téma jako – mám pět miliard, kde postavím jakou přehradu,“ podotkl klimatolog.
- „Víme, že svět se otepluje, že ty dva stupně Celsia (oteplení do konce 2100 oproti době před průmyslovou revolucí) nás asi neminou. Víme, že se otepluje východní Středozemní moře, odkud jdou mraky, které přinášejí nejvíc deště. To znamená, že tím, jak se svět otepluje, tak se mění teplota oceánu a pevniny, a tím se mění směry větrů, které přinášejí vláhu.“
Kolegové rozdali 400 úkolů (od státní správy) mezi experty, aby vybrali jeden. A ti vybrali péči o půdu. To je to, nač se máme soustředit.
Na vládní strategii, jak se adaptovat na změny klimatu, naváže akční plán se stovkami jednotlivých bodů včetně časového harmonogramu. „Od začátku příštího roku by už měla být v platnosti protierozní vyhláška, která bude navazovat na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ta zavádí podstatně přísnější podmínky proti původci eroze včetně poměrně vysokých sankcí. Vyhláška by měla mít časový harmonogram pěti let, jak se postupně bude rozšiřovat území chráněné proti erozi,“ uvedl Brabec konkrétní příklad.
Méně smrkových lesů náchylných vůči kůrovci
S resortem zemědělství řeší také změnu lesního zákona. „Patří mezi nejstriktnější v Evropě. Měl by umožnit rychlejší druhovou a strukturální obnovu lesa, protože dnes je Česká republika specifická vysokým procentem smrkové monokultury, která je náchylná na stresor způsobený suchem, pak je napadena podkorním hmyzem a výsledkem mohou být plošné kůrovcové kalamity a odumření svrchního stromového patra,“ sdělil ministr.
Mých šedesát klimatických studií říká, že budoucnost zvládneme, jenom když zkombinujeme mitigaci s adaptací, to znamená přizpůsobit se klimatickým změnám a omezit množství CO2 a (zavést) další opatření, jak to jen půjde.
Cílek je ale přesvědčen o tom, že na boji se změnami klimatu nemohou pracovat jen ministerstva. „Distribuce je jiná, něco mohou udělat lidé, něco municipality,“ konstatoval klimatolog.
GALERIE
Sucho
Vláda uvažuje i o podmínkách vzniku dvou vodovodních okruhů – jeden by byl pro užitkovou (šedou) vodu třeba na splachování, druhý pak pro vodu pitnou. Podle Brabce se o tom v některých státech vedou vážné debaty, je ale třeba ještě vzít v úvazu vyšší stavební náklady a další okolnosti.
„Uvažujeme, že bychom lidi v suchých oblastech motivovali, aby si třeba dávali na zahrady nádrže na dešťovou vodu. Součástí programu bude i dotace na stavební úpravy, které by umožnily využití takzvané šedé vody,“ řekl Brabec.
Česká vláda před pár dny připravila k ratifikaci pařížskou dohodu o snižování skleníkových plynů. Základním cílem návrhu je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně.
Už počátkem září se ke smlouvě připojili největší znečišťovatelé – Čína a Spojené státy. Zatímco většina státníků považuje dokument za silný, kritici mu vyčítají třeba to, že nestanoví závazné termíny omezování emisí. Někteří vědci navíc míní, že slíbené závazky k dosažení teplotního cíle nepostačí. Čeští ekologové nyní po vládě požadují urychlené přijetí zákona, který ukončí závislost na fosilních palivech.