Místo tří let na vysoké škole by zdravotním sestrám a bratrům měl nově stačit jenom rok studia na vyšší odborné škole. Počítá s tím návrh ministerstva zdravotnictví, který by měli poslanci projednávat příští týden. Zásadní změna vzdělávání zdravotních sester má nastat od školního roku 2017/2018.
Místo tří let na vysoké škole bude sestrám stačit rok na „vošce“, navrhuje ministerstvo
Podle ministerstva má zmírnění nároků zlepšit situaci v oboru (zdroj: ČT24)
V letech 2010 až 2015 ubylo v českých nemocnicích téměř třináct set sester a dalšího ošetřovatelského personálu, trend poklesu stále pokračuje. Novelu o vzdělávání sester označil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) spolu s novelou o vzdělávání lékařů za klíčové normy.
„Jsme si vědomi potřeby získávání nového zdravotnického personálu a také udržení stávajícího. Cílem našeho návrhu je proto umožnit stabilizaci systému kvalifikačního vzdělávání při zachování jeho kvality tak, aby se absolventi mohli co nejdříve zapojit do praxe,“ uvedl Němeček.
Model 4+1, tedy čtyři roky na střední zdravotnické škole a jeden rok na vyšší odborné, má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem. Povinnost zdravotních sester mít vysokou školu má zrušit novela zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání.
Nejdůležitější je praxe, protože zdravotní sestra, fyzioterapeutka, radiologická asistentka s desetiletou či dvacetiletou praxí je nejlépe vzdělána právě tím, že zažila spoustu situací, na které vás škola nikdy nepřipraví.
Změna pak postihne i zdravotní asistenty. Nově se jim bude říkat praktické sestry nebo bratři. Rozšíří se jim také kompetence.
Němečkův návrh kritizuje poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Připomněl dlouhodobé snahy o sjednocení dvou programů – středoškolské nástavby a vysokoškolského bakalářského studia. „Pokud nynější návrh projde, bude tato degradace ještě více zviditelněna faktem, že vysokoškolák bude moci být nahrazen středoškolačkou s ročním rychlokurzem,“ uvedl Heger.
Skeptická je i asociace sester, problémem jsou podle ní hlavně platy. U všeobecné sestry se nástupní pohybuje kolem 18 tisíc. „Příčina nedostatku sester skutečně není ve vzdělávání, tudíž nám to mnoho nových sester nepřinese,“ tvrdí prezidentka asociace Martina Šochmanová. Podle asociace navíc hrozí, že bude nový systém vzdělávání nedostatečný.
Němeček: Vracíme se k tomu, že základem bude čtyřleté středoškolské vzdělávání. Pak ještě rok nástavby (zdroj: ČT24)
Neměček slibuje i zlepšování platového ohodnocení
Němeček nicméně očekává, že sněmovnou norma projde, na její přípravě se podílely všechny koaliční strany. Obává se ale, že ve finiši se „spustí dělostřelecká palba“ těch, kteří přijdou o dosavadní byznys. Zrušit se má totiž kreditní systém, který přináší firmám ročně 600 až 800 milionů. O zisky ale přijdou i soukromé vysoké školy, kde se sestry dosud povinně školily, uvedl.
Ministr připomněl, že současně se změnami ve vzdělávání se bude zlepšovat i platové ohodnocení sester. V předchozích dvou letech stouply sestrám tarifní platy dvakrát po pěti procentech, pro příští rok je schválen nárůst o deset procent a vláda rovněž souhlasila se záměrem, aby platy rostly o deset procent tři roky po sobě.
- Sester ubývá nejvíc v akutní nemocniční péči. Ústav zdravotnických informací a statistiky evidoval loni 47 495 úvazků sester v akutní péči, což je o 1530 méně než v roce 2010. Naopak v ostatní nelůžkové péči jich přibylo, úvazky ve stejném období stouply o 1287 na 29 003.