Čísla k půlce roku: Tři stovky cizinců žádajících o azyl získaly v Česku mezinárodní ochranu

Téměř osm set cizinců žádalo v první půli letošního roku v České republice o azyl a přibližně tři stovky cizích státních příslušníků od českého státu ve stejném období ochranu získalo. Vyplývá to z analýzy statistických údajů Ministerstva vnitra, která ukazuje také na to, jaké jsou mezi žadateli o takzvanou mezinárodní ochranu rozdíly. A jak pestrá je struktura těchto statistik.

Čekání na vyřízení azylu
Zdroj: ČTK/DPA

Například ze Sýrie devastované válkou požádalo od ledna do června v Česku o azyl 33 uprchlíků. Stejně velká skupina žadatelů v tomto období přitom pochází z Vietnamu, kterých bylo o 3 více. Z Iráku, Sýrie a Afghánistánu požádalo o azyl celkem 178 lidí, zatímco 246 žadatelů je z Ukrajiny zasažené konfliktem na východě země. Část žadatelů jsou nově příchozí cizinci, část žádala opakovaně.

Jednoznačně nejpočetnější skupinou lidí, kteří od začátku do poloviny roku 2016 s žádostí o azyl uspěli, jsou Iráčané. Stovka Iráčanů získala přímo azyl, 34 jejich krajanů získalo takzvanou doplňkovou ochranu. Zatímco u azylu není potřeba žádat o jeho prodloužení, udělení doplňkové ochrany posuzují úřady po jednom až dvou letech znovu.

Rodné číslo, doklady, práva i povinnosti 

Azyl mají právo získat lidé, kteří jsou ve své zemi v bezprostředním nebezpečí například kvůli vyznání či politické příslušnosti, v případě doplňkové ochrany jsou to třeba i lidé ohrožení ozbrojeným konfliktem.

Rozhodnutí o mezinárodní ochraně v Česku
Zdroj: Ministerstvo vnitra

Podobný počet cizinců, kteří letos v České republice doplňkovou ochranu získali, přicestoval z Ukrajiny, Sýrie a Iráku. Dostalo ji 29 Ukrajinců, 32 Syřanů a Iráčanů 34. Stejně jako azylanté také držitelé statusu doplňkové ochrany získávají v České republice rodné číslo, doklad o povolení k trvalému pobytu, mají stejné právo pracovat a podnikat jako občané České republiky a přísluší jim stejné povinnosti – například odvádět ze svého příjmu pravidelnou daň.

Azyl a doplňková ochrana se souhrnně nazývají mezinárodní ochranou. Od ledna do června rozhodly úřady 833 žádostí o mezinárodní ochranu, z nichž 530 zamítly nebo řízení zastavily. V prvním stupni rozhoduje Ministerstvo vnitra, proti jehož rozhodnutí mají cizinci právo odvolat se ke krajskému soudu.

V případě, že se neodvolají nebo tehdy, když krajský soud odvolání zamítne, musí se vrátit do země, ze které přišli. Ideální je dobrovolný návrat zvaný repatriace, pokud k němu za různých okolností nedojde, následuje vyhoštění.

Neúspěšní žadatelé z Vietnamu

Nejméně úspěšnými žadateli jsou letos zatím Vietnamci. Z dvaceti osmi žádostí o mezinárodní ochranu zamítlo Ministerstvo vnitra všechny. Naopak čtvrtou nejpočetnější skupinou, která ochranu českého státu získala, jsou po Iráčanech, Syřanech a Ukrajincích Kubánci. Žádost podalo celkem 42 Kubánců, z nichž sice statut azylanta nedostal nikdo, ovšem 29 z nich získalo doplňkovou ochranu.

Ministerstvo vnitra má sice zákonnou lhůtu 90 dnů, má však také možnost z různých důvodů tuto lhůtu prodlužovat. Takže cizinci čekají na rozhodnutí třeba půl roku i více. Druhou nejpočetnější skupinou mezi žadateli o azyl jsou letos zatím Iráčané, kterých bylo do června 131, po nich následují Číňané, kterých bylo do června 64, dále 43 Kubánců, 36 Vietnamců a 33 Syřanů.