Plus jedna. Dienstbier chce prosadit ženské kvóty bez velkého šoku

Ministerstva, státní podniky i společnosti, v nichž má stát většinu, možná už brzy začnou podnikat kroky k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví ve svém vedení. Podíl žen či mužů na vrcholových pozicích by měl podle vládní rady pro rovné zastoupení činit alespoň 40 procent, zvyšovat by se měl po jednotlivcích rok co rok. O návrhu předloženém ministrem Jiřím Dienstbierem (ČSSD) bude kabinet rozhodovat v novém týdnu.

Jiří Dienstbier
Zdroj: ČTK Autor: Michal Doležal

Na českých vysokých školách ženy v současnosti tvoří 56 procent všech studentů. Studia také úspěšněji dokončují, protože na celkovém počtu absolventů mají jednašedesátiprocentní podíl. V profesním životě je ale už jejich situace horší; v zemi nadále přetrvávají platové rozdíly mezi pohlavími, a tak zatímco ženy nejčastěji pobírají kolem jednadvaceti tisíc měsíčně, muži jsou na tom o pět tisíc lépe.

Jednou z ukázek genderové nevyváženosti jsou potom i státní podniky; v jejich dozorčích radách tvoří ženy třiadvacet procent a z toho jen jedno procento tyto rady řídí. Samotné firmy se státním podílem pak vede deset procent žen, a to přesto, že vláda už loni odsouhlasila, aby byl jejich podíl mnohem vyšší.

Slabé zastoupení pak mají ženy i v samotné politice. V sedmnáctičlenné vládě zasedají tři ministryně, ve sněmovně připadá ženám pětina křesel, v Senátu devatenáct procent a v městských zastupitelstvech sedmadvacet procent. 

Změnu nyní chystá ministr pro lidská práva a šéf kabinetních legislativců Jiří Dienstbier, který vládě předložil strategii, jež má ženy podpořit a změnit genderové stereotypy. Sobotkův ministerský sbor by se jí měl zabývat už příští týden.

Rok co rok plus jedna

Návrh, který vzešel z vládní Rady vlády pro rovnost žen a mužů, kabinetu doporučuje, aby institucím a státním či polostátním firmám nařídil minimálně čtyřicetiprocentní zastoupení žen (či mužů) tam, kde je ve vedení v silné převaze druhé pohlaví.

„Rada vlády považuje současné zastoupení poloviny české společnosti – tedy žen – na všech úrovních vedení české státní správy za nedostatečné,“ uvádí se v návrhu. „Ženy zůstávají nadále výrazně podprezentovány i ve vedení obchodních společností, včetně těch s většinovou majetkovou účastí státu a státních podniků.“

Podle strategie pojmenované „+1“ by se žádoucího čtyřicetiprocentního podílu mělo docílit postupně tak, že by se počet každý rok zvyšoval o jednoho. Plán vedle toho počítá i s genderově smíšenými výběrovými komisemi a Dienstbier chce navrhnout i zákonná pravidla, která by ženám dvě pětiny míst zajistila na kandidátních listinách do voleb.

„Zahraniční společnosti mají vyzkoušeno, že smíšené týmy – ženské, mužské, různých etnicit, generací či náboženství – jsou výkonnější,“ říká ředitelka sdružení Gender Studies Helena Skálová. „Orgány mají šanci fungovat efektivněji. Když budou řídicí orgány zohledňovat životní zkušenost poloviny populace, budou více v kontaktu s reálným životem.“

Video Události
video

Reportáž: Na vládu míří návrh postupného zavádění ženských kvót

Marksová: Stát by měl jít příkladem

Dienstbierův návrh má podporu i jeho stranické a vládní kolegyně, ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Sama má na ministerstvu tři náměstkyně a spolu s kulturou, místním rozvojem a zdravotnictvím představuje spíš výjimku. Na devadesáti náměstkovských křeslech totiž v současnosti sedí jen třiadvacet procent žen, ministerstvo spravedlnosti Roberta Pelikána dokonce nemá žádnou.

„Jsem přesvědčena, že by stát měl jít příkladem,“ vysvětluje Marksová. „Opakuji, že to je systém, kdy mohu dát přednost jednomu pohlaví, ženám jen v tom případě, kdy mají stejné vzdělání a praxi.“

Odpor naopak vzbuzuje u hnutí ANO. „Z principu nemohu podpořit kvóty na ženy na kandidátky. Zavedeme někde kvóty na eliminaci působení mužů? Jsem zásadně proti,“ uvedla loni ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, když vláda odsouhlasila větší podíl žen v dozorčích radách. A výhrady vznáší i opozice, podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa by kvóty mohly narušit soutěž politických stran.

Vládní výbor se Strategií „+1“ přišel už v roce 2013. Tehdejší vláda Petra Nečase (ODS) byla ale v demisi. Tehdejší koaliční strany se k podpůrným opatřením ke srovnání šancí stavěly odmítavě. Ani dnes je ale všichni vládní politici nepodporují. Vládní výbor už dřív podotkl, že by se kabinetu měly předkládat nejen politicky průchozí návrhy, ale hlavně ty správné.