Mezi nejzajímavější přínosy současné vědě, které obstarali mladí čeští vědci, patří náročné klonování myší nebo aplikace psychologických metod na chování ekonomiky, spotřebitelů a voličů. Obě vědecké práce – a ještě čtveřici dalších – ocenil Nadační fond Neuron čtvrt milionem korun.
Nejlepší mladí vědci naklonovali myši a ekonomiku poslali k psychologovi
- medicína: Helena Fulková
- společenské vědy: Filip Matějka
- biologie: Pavel Plevka
- chemie: Petr Slavíček
- fyzika: Jindřich Kolorenč
- matematika: Emil Jeřábek
„Když jsme nadační fond zakládali, říkali jsme si, že bychom velmi rádi podpořili české mladé vědce do čtyřiceti let, aby nám neodcházeli do zahraničí, anebo – pokud jsou v zahraničí – abychom je motivovali k návratu zpět do České republiky,“ říká předsedkyně správní rady fondu Monika Vondráková.
Výsledkem je každoroční udílení renomovaných Cen Neuron, které v šesti kategoriích – fyzice, chemii, matematice, medicíně, společenských vědách a biologii – vyzdvihují vědecký přínos mladých českých hlav a navíc díky podpoře mecenášů honorují každého oceněného čtvrt milionem korun. Dohromady už rozdali jednatřicet milionů.
„Už jen samotná prestiž nadačního fondu jim pomůže v další kariéře,“ pokračuje Vondráková a její kolegyně Hana Rezková dodává: „S každým dalším ročníkem Cen Neuron je víc a víc patrné, že laureáti mají nejen excelentní vědecké výsledky, ale jsou i skutečnými vědeckými osobnostmi, které si laťku a horizont své práce určují bez ohledu na překážky dané prostředím.“
Naklonovat myš, jen tak mimochodem
Jednou z letošních laureátek, která zmíněný vědecký přínos přinesla, je tak pětatřicetiletá bioložka Helena Fulková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze, které se jako vůbec první Češce podařilo naklonovat myši. Klonování tohoto druhu přitom v reprodukční biologii patří mezi vůbec nejnáročnější, a v případě Fulkové navíc šlo „jen“ o její vedlejší produkci.
Současná věda rozlišuje takzvané reprodukční klonování, při kterém má vzniknout nový jedinec, nebo terapeutické klonování. S ním se vědci snaží získat buňky, které by mohly pomoci léčit choroby, na něž je zatím medicína krátká. Fulková se klonování – přenosu buněčného jádra – věnovala při svém ročním pobytu na univerzitě v Tokiu a s japonským kolegou ho vymyslela proto, aby mohli zlepšit svůj vědecký článek.
Helena Fulková
V rámci metody vědci nejprve odstranili z vajíčka jeho vlastní genetickou informaci a následně do něj vnesli jádro tělní buňky. Jádro ztratilo informaci o své původní identitě a přeměnilo se na buňku časného embrya, ta dala vzniknout všem ostatním buňkám v těle.
Přesné postupy klonování ještě nejsou v současné vědě zcela zvládnuty a jeho úspěšnost je poměrně nízká, v průměru kolem jednoho procenta. Metoda, kterou vědkyně použila, dosáhla více než sedmiprocentní úspěšnosti vývoje zárodku až do narození a jeho životaschopnosti. Z pokusů se narodilo šest myších mláďat, což mladé Češce vyneslo jeden z nejlepších dosažených výsledků na světě.
Hyde Park Civilizace s Helenou Fulkovou (zdroj: ČT24)
Zkoumat lidskou nepozornost
Naprosto odlišný zájem se dá najít za úspěchem dalšího laureáta, šestatřicetiletého ekonoma Filipa Matějky. Vystudovaný fyzik z Karlovy univerzity a absolvent aplikované matematiky na americkém Princetonu se zaměřil na teorii racionální nepozornosti.
„Snažím se udělat ekonomické teorie reálnější a vkládám do nich intuitivní, základní prvky psychologie. Vycházím z předpokladu, že lidé nejsou úplně pozorní, nejsou schopni zpracovávat všechny informace, nerozumí zákonům, produkty nesledují do detailu… a pak sleduji, co z toho plyne,“ vysvětluje.
Vytvořil proto matematicko-ekonomický model reálnějšího lidského chování, jakousi teoretickou laboratoř. Díky tomu umí popsat, čemu normální lidé věnují větší pozornost, kdy si rozhodnutí zjednodušují, jaké dělají chyby a na čem prodělávají.
Přínos Matějkova přístupu leží mimo jiné v tom, že se dá aplikovat velice široce – na chování firem, zákazníků, ale i voličů. Při volbách musejí politici podle Matějky slibovat něco, co mají voliči rádi. Ale nepozornost voličů, kteří stačí sledovat jen návrhy politických kandidátů o tom, co je pro voliče osobně nejdůležitější, de facto podporuje extremismus a populismus.
Pomocí modelu chce nyní zkoumat, jak by měla vypadat veřejná politika nebo zákony, když jsou lidé „racionálně nepozorní“ a není v jejich schopnostech je detailně číst.
Matějka: Do ekonomických teorií vkládám prvky psychologie (zdroj: ČT24)
Vedle Matějky a Fulkové nadační fond ocenil i další vědce. Cenu si odnáší také biolog Pavel Plevka, který zkoumá pikornaviry způsobující běžná nachlazení i záněty mozku. Cenu získal také chemik Petr Slavíček, který se zabývá ultrarychlými ději v molekulách, fyzik Jindřich Kolorenč, jenž pracuje na poznávání principů chování elektronů a zvýšení účinnosti solárních panelů, a matematik Emil Jeřábek, specialista na logiku.
Pikornavirus