Vojenské zpravodajství by se mělo nově věnovat i kybernetické obraně Česka. Počítá s tím návrh novely zákona o této tajné službě, podle kterého by zpravodajci dostali například možnost neustálého monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti. Nebudou ale moct sledovat obsah komunikace konkrétních lidí.
O kybernetickou bezpečnost Česka se má postarat vojenská rozvědka
Odborníci přikládají nebezpečím, číhajícím v síti, stále větší důležitost. Kybernetickou bezpečnost ohrožují jak kriminální skupiny nebo hackeři, tak i nepřátelští špioni. Internetový prostor navíc může být využitý pro vedení války, protože je stále více českých systémů a lidských činností plně závislých na počítačích a internetu. Válečnické teorie dokonce považují kybernetický prostor za pátou dimenzi pro vedení boje – vedle země, vzduchu, vody a vesmíru.
V tuzemských zákonech není zajištění kybernetické obrany nijak ošetřeno a změnu má přinést novela zákona o Vojenském zpravodajství, který v současnosti prochází připomínkovým řízením. Odpovědnost za kybernetickou bezpečnost norma přisuzuje právě armádní tajné službě.
Monitoring – i schopnost zaútočit
Začínáme se řadit k nejaktivnějším státům v Evropské unii a NATO, které se otázkou kybernetické bezpečnosti zabývají.
Podle zákona mají vojenští zpravodajci získat možnost připojit se k zařízením provozovatelů sítí elektronické komunikace. „Technické prostředky kybernetické obrany nemají za cíl narušovat soukromí nebo tajemství zpráv, to je třeba zdůraznit, rozhodně neopravňují Vojenské zpravodajství sledovat obsah komunikace konkrétních osob,“ uvádí se ve vládních dokumentech.
Úkolem rozvědky bude sledovat „přesně definované negativní jevy“. Přesnější informace dokument z bezpečnostních důvodů nezmiňuje; autoři zprávy celý princip popisují na příkladu měření rychlosti na silnicích. Při něm kamery změří bez identifikace rychlost všech vozidel. Úřady se pak na základě získaných informací zaměří pouze na vozy, které jely příliš rychle.
Pokud se budou chtít zpravodajci zaměřit na konkrétní lidi, budou muset postupovat jako v současné době – a požádat o soudní povolení.
Díky zákonu má být Česko schopné zjistit včas informace o podezřelém kybernetickém chování, které by mohlo ohrozit jeho bezpečnost, a mohlo se mu bránit. Zároveň by ale Vojenské zpravodajství mělo být schopno v případě ozbrojeného konfliktu v kybernetickém prostoru provádět vojenské operace, a podporovat tak armádu. Mohlo by být schopno i kybernetického útoku.
Tři sta milionů ročně
Pokud zákon projde legislativním procesem, bude muset Vojenské zpravodajství pro kyber-obranu vybudovat speciální pracoviště. „Odhady učiněné v rámci Vojenského zpravodajství počítají zpočátku s náklady přibližně 300 milionů korun ročně,“ píše se ve vládním dokumentu. Podle deníku Právo už vojenská rozvědka pracuje na centrále, ze které bude provoz na síti sledovat.
Ministerstvo obrany před rokem uvedlo, že na obranu před kyberútoky ročně investuje 500 milionů. Na počítačovou bezpečnost v Česku dohlíží i Národní bezpečnostní úřad. Ten má na rozdíl od kyberobrany na starosti kybernetickou bezpečnost.