Konec maskám na demonstracích i 17. listopadu v loňské režii, navrhují poslanci

Některým sporným momentům během demonstrací by měla zabránit novela shromažďovacího zákona. Počítá například se zákazem maskování na demonstracích. Část opozice chce také omezit účel shromažďování ve státní svátky. Mohla by se konat pouze taková shromáždění, která by měla přímou souvislost s oslavou svátku. Poslanci se tak chtějí vyvarovat podobné situaci, jaká nastala loni 17. listopadu na Albertově.

Video Události
video

Události: Novela shromažďovacího zákona počítá se zákazem maskování

Po několika demonstracích se spornými střety chtějí poslanci upravit předpisy k hromadným setkáním. Například po únorových útocích maskovaných lidí v centru Prahy by oproti původním plánům ministerstva vnitra měly být masky jakéhokoliv druhu zakázány. O vhodnosti by tak nerozhodovala policie nebo úředníci.

„Co se týče kulturních akcí, maškarního průvodu, ty budou možné, ale pokud se bude konat podle zákona o shromažďování demonstrace, tak tam bude platit zákaz,“ uvedl předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). 

Více akcí v jeden čas na jednom místě

Upravit by se měl také postup pro souběh více nahlášených akcí na jednom místě. Výhradní právo by nemusel mít automaticky první nahlášený, jako je tomu nyní. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou. 

Protivládní demonstrace
Zdroj: ČTK
Autor: Stanislav Zbyněk

Svolavatel by také měl být na akci povinně přítomný. Tím chtějí poslanci omezit virtuální blokace, které většinou míří na tradiční místa. Další změna se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní platí ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov sněmovny a Senátu.

Balíček dává obcím také možnost regulovat čas a místo shromáždění. Mohly by tak akci jen změnit podmínky, a ne ji úplně zakázat.

V Praze se nejčastěji chodí demonstrovat na Václavské náměstí, Hradčanské náměstí nebo Národní třídu. V Brně je nejčastějším místem demonstrací náměstí Svobody, v Ostravě zase Masarykovo náměstí. Na podzim loňského roku tam proti islámu a imigraci protestovaly desítky lidí. 

O státních svátcích a na určených místech jen k připomínce události

Poslanci budou rozhodovat i o tom, zda neomezit účel demonstrace. Konkrétně během čtyř státních svátků a na pěti místech. TOP 09 to navrhuje v reakci na Albertov 17. listopadu loňského roku, kde v den státního svátku proběhla demonstrace na podporu prezidenta republiky, kvůli které nemohli studenti k památníku.

Poslanec za TOP 09 Martin Plíšek navrhuje, „aby se ve vymezených dnech na konkrétních místech mohla konat shromáždění pouze za účelem připomínky daného státního svátku.“ Konkrétně by šlo o Albertov, Národní třídu, Husinec, Velehrad a Starou Boleslav, uvedl Plíšek v Událostech, komentářích.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře k novým pravidlům pro demonstrace

Podle Tejce by to ale nefungovalo. Každý má podle něj právo si místo zablokovat, jde jen o to, kdo přijde dřív. „Kdyby si studenti podali oznámení včas, tak se na Albertově mohli sejít oni,“ uvedl Tejc. Příště si ho mohou zablokovat včas, dodal.

Podobně věc vidí i Úsvit-NK, který demonstraci na podporu prezidenta organizoval. „Myslím, že na tom nebylo nic špatného, že to byla oslava demokracie. Považujeme to za protitah TOP 09 a rozhodně s tím nesouhlasíme,“ uvedl předseda poslaneckého klubu a člen ústavně právního výboru Marek Černoch (Úsvit-NK). Úsvit zase chce zavést na demonstracích povinné akreditace médií.

Kvůli akci Bloku proti islámu a prezidenta ochranka odmítla pustit studenty k pamětní desce
Zdroj: ČTK/PR/Univerzita Karlova
Autor: PR/Univerzita Karlova