Jak silná může být ombudsmanka? Poslanci se neshodnou

K posílení pravomocí veřejné ochránkyně práv, které navrhla vláda, je kritická velká část poslanců. Kromě opozice se proti tomu, aby se ombudsmanka mohla obracet na Ústavní soud a aby mohla podávat antidiskriminační žaloby, postavila i koaliční KDU-ČSL a část poslanců zbylých dvou vládních stran. Poslankyně ANO Radka Maxová by potom místo posílení úřadu chtěla naopak rozšířit možnosti ombudsmana odvolat.

Ombudsmanka Anna Šabatová
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Sobotkův kabinet se k návrhu na posílení pravomocí ombudsmana zavázal v koaliční smlouvě a příslušnou novelu z dílny vládních legislativců Jiřího Dienstbiera (ČSSD) vláda schválila už na konci roku 2014.

Zákon by měl veřejné ochránkyni práv jednak umožnit obrátit se na Ústavní soud s návrhem na rušení zákonů. „Druhá oblast se týká možnosti veřejného ochránce podávat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu,“ řekl poslancům Jiří Dienstbier.

Více pravomocí nechce opozice, ale ani část koalice 

Rozšíření pravomocí však mezi parlamentními stranami velkou podporu nemá. Představitelé opozičních stran se shodli, že to není potřeba. Marek Benda (ODS) ohledně možnosti obracet se na Ústavní soud odmítl, že by bylo třeba brát si příklad ze zahraničí. V Hyde Parku ČT24 upozornil, že pravomoci tamních ombudsmanů vesměs nahrazují to, co v Česku mohou sami občané.

„To, že jsme země, ve které každý občan – je-li poškozen – má právo obrátit se na Ústavní soud (…), je nebývalá pravomoc občanů. Ve většině zemí, kde ji má ombudsman, zastupuje občany. My to právo máme pro každého, proto ho pokládám za zbytečné pro ombudsmana,“ shrnul Marek Benda své výhrady.

Proti vládnímu návrhu však vystoupili i poslanci KDU-ČSL. „V tento moment daný návrh podporu KDU-ČSL nemá,“ uvedl místopředseda strany Jan Bartošek. Výhrady dali najevo i někteří poslanci ANO a ČSSD.

Video 90’ ČT24 - Potřebujeme silnějšího ombudsmana?
video

90' ČT24 o pravomocích ombudsmanky

Šabatová by nové možnosti uvítala, Varvařovský je skeptický

Sama ombudsmanka Anna Šabatová přitom řekla v Hyde Parku ČT24, že při projednávání návrhu ve sněmovních výborech podobný odpor k úpravám jejích pravomocí nebyl patrný. „Petiční výbor podpořil návrh kompletně a ústavně-právní výbor ho podpořil s revizí – zanechal jednu možnost, která se vztahuje k Ústavnímu soudu. Něco se stalo, ale já to nebudu zjišťovat,“ uvedla.

Zdůraznila, že jde o vládní návrh, nikoli o její snahu získat více pravomocí. Nicméně uvítala by to. „Obě možnosti by mohly v některých situacích pomoci občanům. Zejména veřejná žaloba v otázkách diskriminace by pomohla celému našemu právnímu prostředí,“ řekla Anna Šabatová.

Naopak její předchůdce ve funkci Pavel Varvařovský o takové nutnosti přesvědčen není. Za dostatečnou považuje pravomoc, kterou prosadil již on. „Když je napaden zákon – ať už kýmkoli – z hlediska ústavnosti, stává se veřejný ochránce práv vedlejším účastníkem,“ přiblížil.

Zásadní je podle něj spíše celkový přístup společnosti. „Co svěřujete ombudsmanovi je jedna věc a druhá věc je, do jak kulturního politického a právního prostředí jeho doporučení dopadají. Vidím daleko větší problém než v legislativní úpravě spíše v tom, že v našem prostředí je kultura nejen občanská, ale i ústavních činitelů taková, jaká je. Podle toho to vypadá,“ řekl Pavel Varvařovský.

Veřejní ochránci práv od zřízení úřadu

Zdroj: ČT24

Místo posílení naopak oslabení?

Poslankyně ANO Radka Maxová však nakonec při projednávání zákona  ve druhém čtení navrhla, aby poslanci mohli veřejného ochránce práv odvolat, a to kvůli špatnému zdravotnímu stavu, ale i kvůli závažnému pochybení. Jím charakterizovala poslankyně Maxová porušení povinností ochránce práv nebo jednání, které snižuje důvěru či vážnost funkce. Změna by se měla týkat až nástupce současné veřejné ochránkyně práv.

Anně Šabatové se však myšlenka na snazší odvolatelnost ombudsmanky nebo ombudsmana nelíbí. „Je třeba uvědomit si, že odvolat ombudsmana by nemělo být snadné. Je to součást nezávislosti, měla by být zaručena jistota – alespoň taková jako u soudců,“ podotkla. Dala také najevo obavu, že ve skutečnosti jde o reakci na její stanoviska. „Na výboru paní poslankyně mluvila o tom, že se jí stanoviska nelíbí,“ uvedla. Odkázala přitom na dva spory – o nošení šátků ve školách a o odmítnutí potenciálního nájemce bytu proto, že je Rom.

„Musím se vymezit proti tomu, že jsem někoho najala. Případ se odehrál v roce 2013, rok před tím, než jsem byla zvolena. (…) Byli to lidé z nevládních organizací. Byla pouze dohoda mezi tehdejším ombudsmanem a nevládní organizací, že pokud takový případ bude, tak to bude právně posouzeno.“

Anna Šabatová

veřejná ochránkyně práv o sporu o pronájem bytu Romovi

Poslanci nicméně dokončili druhé čtení zákona. Ještě na nynější schůzi by proto mohli rozhodnout o jeho definitivní podobě a osudu. 

Po šestnácti letech už lidé netápají, co je ombudsman 

Veřejná ochránkyně práv je přesvědčena, že navzdory kritice některých poslanců – například nošení šátků se přímo ve sněmovně věnovali poslanci Úsvitu a Olga Havlová navrhla, aby se ombudsman zaměřil na ochranu před uplatňováním islámského práva šaríja – má dnes její úřad autoritu a také lidé dobře vědí, co od něj mohou očekávat. Anna Šabatová totiž byla i u samotných začátků, stala se zástupkyní Otakara Motejla, když byl úřad veřejného ochránce práv zřízen.

„Na počátku jsme bojovali o to, aby lidé vůbec věděli, co ta instituce znamená. Dnes je pevnou součástí české společnosti. Proměnila se částečně agenda. Kromě klasické – vyřizování podnětů, kterou stále máme a dělají ji tři čtvrtiny právníků – přibyly dvě pravomoci a úkoly: Zabývat se otázkami diskriminace a dělat návštěvy míst, kde je omezena lidská svoboda. To je jiný typ než vyřizovat stížnosti na úřady,“ srovnala ombudsmanka.