Placené volno na čtvrt až půl roku by mohli dostávat lidé pečující o své blízké. Uvažuje o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, řekla na konferenci o pečujících osobách ministerská náměstkyně Jana Hanzlíková. Podporu lidí, kteří pečují o příbuzné, navrhuje podpořit Národní rada osob se zdravotním postižením, podle které by bylo vhodné ještě delší volno než šestiměsíční. Její předseda Václav Krása upozornil, že právě taková péče je i nejlevnější.
Na péči o příbuzného by mohlo být placené volno až na půl roku
Lidé pečující o blízkého příbuzného by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí při čerpání tří až šestiměsíčního ošetřovatelského volna dostávali 70 procent ze svého vyměřovacího základu příjmu. Náměstkyně Jana Hanzlíková však upozornila, že ještě není hotový konečný návrh, může se proto změnit jak přípustná délka ošetřovatelského volna, tak peníze, které bude ošetřující člen rodiny dostávat.
Dlouhodobá péče o blízké často znamená pro lidi v produktivním nebo předdůchodovém věku, že musí opustit své zaměstnání. To chce MPSV změnit. „Dlouhodobé ošetřovné by mělo zajistit pečující osobě příjem a zároveň by ji mělo legálně uvolnit ze zaměstnání, které by bylo nárokovatelné a pracovní místo by bylo po tu dobu chráněno,“ poukázala Jana Hanzlíková.
Opozice však pochybuje o smysluplnosti návrhu. Expertka ODS pro sociální politiku Lenka Kohoutová míní, že bude pečovatelské volno působit problémy zaměstnavatelům. Pokud stát chce lidem pečujícím o blízké pomoci, představovala by si jiný způsob. „Je lépe se o pečující osoby postarat komplexně. Například tak, jako jsou vypláceni pěstouni. Čili dát jasnou a dlouhodou podporu pečujícím, kteří se starají o člena rodiny především ve 3. a 4. stupni závislosti,“ nastínila.
Krása: Je třeba pečujícím zaručit budoucnost
Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy ale návrh na hrazené volno na čtvrt roku nestačí. Rada podle něj podpoří volno minimálně šestiměsíční. „Je důležité, abychom podpořili pečující osoby v tom, aby měly perspektivu i do budoucna. (…) Zajistit, aby po skončení péče, která může být velmi dlouhá, na to nedopláceli svým důchodem,“ poznamenal Václav Krása.
Dodal, že by také stát měl pečujícím lidem zajistit podpůrné služby. S tím počítá i MPSV, podle jeho návrhu by tak pečující osoba mohla kombinovat svoji péči a péči terénních sociálních služeb, takže by se mohla v mezidobí vrátit do zaměstnání. Novým návrhem je i ustavení tzv. koordinátora péče, což by zřejmě byl pracovník obce, aby měl k pečujícím osobám blíže. „Měl by koordinovat informace o možnostech péče a pomoci pro pečující osoby i pro osoby, o které je pečováno,“ uvedla náměstkyně.
Péči v rodinách dostává 80 tisíc seniorů
Václav Krása upozornil, že rodinná péče je levnější než péče v institucích nebo služby
agentur. Zhruba 70 procent služeb poskytují těmto lidem právě rodinní příslušníci. Péče rodiny bude podle něj tím více důležitá, až stárnutím vzroste počet těch, kteří péči potřebují.
Výzkumy ukázaly, že péči v rodinách v Česku dostává kolem 80 tisíc seniorů a seniorek. Většinou se o ně starají ženy, ať už manželky, dcery či snachy.
Podle Jana Michalíka z Ústavu speciálněpedagogických studií při Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci je v Česku v současnosti vypláceno v průměru 310 až 340 tisíc příspěvků na péči, z toho přes sto tisíc v prvním a druhém stupni závislosti na péči, kolem 70 tisíc ve třetím stupni a 42 tisíc ve čtvrtém stupni.
Lidem se závislostí nejvyššího stupně věnují jejich blízcí až 552 hodin měsíčně. „Přičemž zákonná pracovní doba v Česku je kolem 170 hodin,“ srovnal Jan Michalík.