Zeman přijal v Lánech autokrata ve stopách Mao Ce-tunga, shodli se znalci Číny

K soukromé návštěvě na zámku v Lánech přijal na Velikonoční pondělí prezident Miloš Zeman prvního muže Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga, autokrata spojujícího ve své zemi tradici čínských císařů, Mao Ce-tunga a současný autoritářský komunistický režim. Na takové charakteristice čínského prezidenta, kterému se přijetím v Lánech dostalo naprosto unikátní pocty, jež nemá v historii České republiky srovnání, se shodují pozorovatelé a komentátoři sledující současné poměry v Číně i její zahraniční politiku.

Miloš Zeman se Si Ťin-pchingem v Lánech
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

„Určitý příklon části českých elit k určitým strukturám čínské vládní garnitury je velmi dobře koordinován a připraven. Je to součást promyšleného geopolitického směřování Číny,“ uvedl ve speciálním vysílání České televize sinolog Ondřej Klimeš z Akademie věd.

„Číně jde při budování těchto vztahů především o geopolitické zájmy. Ekonomické hledisko je v případě České republiky velmi marginální.  Jde o utváření sféry vlivu, kterou chce mít Čína v Evropské unii,“ komentoval Klimeš návštěvu Si Ťin-pchinga.

Přijetí, které nemá srovnání 

Prezidentská návštěva, která se skládá ze soukromého přijetí v Lánech, po němž následuje oficiální cesta na Pražský hrad a setkání s dalšími představiteli České republiky, je opravdu mimořádná a dosud žádný z českých prezidentů podobnou poctu nikomu neudělil. Potvrdil to bývalý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář. Ten hradní protokol vedl v době, kdy byl prezidentem Václav Havel.

„Soukromá část návštěvy v Lánech je zcela unikátní. Dává setkání určitý význam a je to ukázka přízně, kterou Čína České republice věnuje,“ sdělil Miroslav Sklenář. „Je to otázka úrovně vztahů a je to ukázka toho, že prezidenti našli mezi sebou nějakou chemii, že jejich vztahy fungují nadstandardně.“

Podle novinářky Kateřiny Procházkové, dlouholeté reportérky Českého rozhlasu a současné redaktorky zahraniční redakce České televize, je Zemanův host opravdovým autokratem, kterému se podařilo nashromáždit mimořádnou moc.

 

Si Ťin-pching pochází z prominentní komunistické rodiny, jeho otec byl v době čínské kulturní revoluce místopředsedou vlády a ministrem propagandy. V době, kdy se režimu znelíbil, byl zbaven funkcí a Si Ťin-pching byl coby student poslán na převýchovu na venkov, kde pracoval na poli.

„To v něm vybudovalo ještě větší úsilí uchytit se a prosadit. Začínal na nižších stranických postech a musel se velmi snažit. Když se stal prezidentem, přišel se spoustou slibů, jak chce Čínskou lidovou republiku změnit, a tahle rétorika mu zůstala,“ míní Procházková. „Jenže po třech letech vidíme, že začal především přitvrzovat a snaží se svou pozici udržet ne vždy úplně demokratickými způsoby.“

Zatýkání, perzekuce, cenzura 

Procházková i Klimeš se shodují, že Si Ťin-pching je nejdůležitějším člověkem jak v Číně, tak v Komunistické straně Číny. Ta má 96 milionů členů s velmi rozsáhlým aparátem, ve kterém působí nejrůznější kliky.

Video Studio ČT24
video

Kdo je čínský prezident Si Ťin-pching

Zdroj: ČT24

Současné politické poměry v Číně dokreslují události, ke kterým došlo několik týdnů před Si Ťin-pchingovou návštěvou. Objevil se otevřený dopis, který žádá Si Ťin-pchingovo odstoupení. Může to být práce některé mocenské kliky. V Číně však začalo velké vyšetřování, jsou zatýkáni disidenti a jejich rodinní příslušníci.

„Takže v Číně teď není úplně nejlepší atmosféra. Si Ťin-pching si to velmi dobře uvědomuje a posiluje svou pozici tím, že přitvrzuje v kontrole internetu, sociálních sítí, médií. Platí nový zákon, který omezuje zahraniční média a podrobuje je cenzuře v Číně,“ říká Procházková.

Podle jejího názoru si čínský prezident současně buduje kult velkého vůdce Číny. „To mu u běžných Číňanů pomáhá, na to slyší. Chtějí mít jednotnou Čínu, silnou Čínu, svoji Čínu a svého vůdce. V tom má u obyvatel velkou podporu,“ míní reportérka Procházková.

Olga Lomová

Olga Lomová

sinoložka

„Moc koncentruje vyjednáváním, silovými koalicemi a bojem proti korupci. Roli hraje i konstelace společnosti a ekonomiky. Čína stojí před mnoha problémy a za této situace se lidé z nejvyššího vedení shodli na tom, že potřebují silného vůdce.“

Olga Lomová

sinoložka

My se nevměšujeme, prohlásil Zeman 

Podle mezinárodních organizací na obranu lidských práv je v současné době čtyřicet devět novinářů zadržováno. Roste autocenzura, novináři jsou pod velmi důslednou kontrolou. Neexistuje svobodná otevřená diskuse na internetu pod příspěvky o Si Ťin-pchingovi.

„Vláda celostátně spustila tvrdé zákroky proti právníkům obhajujícím lidská práva. Další aktivisté a obránci lidských práv byli nadále systematicky vystaveni obtěžování a zastrašování,“ uvedla ve své výroční zprávě o porušování lidských práv v Číně v roce 2015 mezinárodní organizace Amnesty International. Ta aktuálně také otevřeně vyzývá prezidenta Miloše Zemana, aby jménem České republiky vyslovil svůj nesouhlas s čínským represivním režimem.

 

Zeman však ještě těsně před příjezdem otevřeně řekl, že nic takového nemá v úmyslu. Čínské televizní stanici CCTV poskytl prohlášení, ve kterém uvedl: „Teď jsme opět nezávislou zemí a tvoříme zahraniční politiku, která je založena na našem vlastním národním zájmu. Nevměšujeme se do zájmů žádné jiné země. A to je moje vysvětlení toho nového začátku.“

Předchozí pravicová vláda byla podle Zemana poddajná tlaku Spojených států a Evropské unie, kvůli čemuž došlo k ochlazení česko-čínských vztahů. U části českých politiků vyvolala jeho slova ostrou reakci.

Obdiv k Západu má své meze 

Svým prohlášením v čínské televizi vyšel Zeman vstříc postojům, které Si Ťin-pching dává od svého nástupu do funkce najevo. Nějakou dobu studoval v USA a váží si Spojených států jako velké a mocné země. Vždy ale tvrdil, že Západ by se neměl žádným způsobem vměšovat do čínských záležitostí, že Čína nikdy nebude demokratická tak jako Západ a že Číňané nemají zájem přejímat západní hodnoty a standardy.

„Samozřejmě, že ví, že Západ funguje jinak, ale není ochoten připustit, aby něco takového fungovalo v Číně,“ uvedl Klimeš.

Podle něj je Si Ťin-pching představitel komunistické strany a autoritářského režimu, který má nulový zájem nechat se ovlivnit hodnotami Západu. „Sin Ťin-pching může deklarovat, že se mu líbí fotbal, ale nic jiného jeho komunistická strana nemá zájem přijímat,“ sdělil Klimeš v rozhovoru pro Českou televizi.

„A pokud má zájem něco přijímat, tak jen za účelem posílení svého mocenského monopolu. Když čínská vládní garnitura říká, že reprezentuje Čínu, tak je to jenom její tvrzení. Ve skutečnosti je ten režim nelegitimní, zločinný a zavrženíhodný,“ dodává odborník na Čínu.