Žáci o učiliště nestojí, kraje se je snaží přilákat dotacemi

Vrcholí boj středních škol a učilišť o žáky devátých tříd. Ti už mají jen měsíc na rozhodnutí, kterému oboru by se chtěli dál věnovat. Nejmenší zájem mají o učení, nejvíc žáků chce jít studovat na gymnázia. Kraje proto studium na učilištích dotují desítkami milionů korun ročně.

V západních Čechách se technické obory snaží dotovat kraj z fondu, do kterého přispívají místní firmy. Jenže podle plzeňského hejtmanství přispívají málo a fond nefunguje, jak by měl. „Představovali bychom si možná větší příspěvek od firem,“ řekl člen Rady Plzeňského kraje pro oblast kultury a neziskových organizací Jaroslav Šobr (ČSSD). Do fondu dává kraj ročně milion korun. Z něj pak financuje pomůcky hlavně žákům prvních ročníků. Samy školy se snaží nabídku zavedených oborů rozšířit o nová zaměření s vyhlídkou co nejlepšího uplatnění na trhu práce.

Do konce roku bude existovat státní rámec, na co se soustředit, protože jednotlivé kraje jsou různě aktivní. „Musíme ale mít představu, abychom všechny obory měli rovnoměrně rozvrstveny po celém území České republiky. Je oprávněnou kritikou krajů, že chybí státní rámec, který by jim pomohl naplňovat jejich regionální vize,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová.

Asi čtvrtina brzkých absolventů odborných škol chce změnit obor

Budoucí absolventi středních odborných škol i učilišť jsou s kvalitou vzdělání spokojeni. Asi 28 procent učňů a 23 procent maturantů chce ale při další pracovní nebo studijní dráze zamířit do jiného oboru, ukázala analýza Národního ústavu pro vzdělávání, která vycházela z odpovědí asi 2900 žáků posledních ročníků těchto škol těsně před ukončením studia.

Video Události v regionech (Praha)
video

Žáci o učiliště nestojí, kraje se je snaží přilákat dotacemi

Budoucí maturanti v sedmdesáti procentech případů plánují pokračovat v dalším vzdělávání. Naopak více než polovina učňů chce okamžitě po složení závěrečných zkoušek nastoupit jako zaměstnanec do práce. Více než dvě pětiny ale při dalších plánech, kde mohli respondenti uvést více možností, uvažovaly také o denním nástavbovém studiu.

Řada absolventů se chce v zaměstnání věnovat něčemu jinému, než se učí ve škole. Mezi učni 41,9 procenta lidí uvedlo, že chce zůstat přímo v oboru, dalších asi 30 procent plánovalo věnovat se oboru příbuznému. U maturantů chtělo asi čtyřicet procent pracovat v příbuzném a 37,5 přesně ve studovaném oboru. Maturanti, kteří plánovali změnit zaměření, chtěli zpravidla získat vzdělání v jiném oboru.

Hlavním důvodem pro změnu zaměření byla ztráta zájmu o původní obor. Učni také často uváděli nízké platy a špatné pracovní podmínky v původně zvolené profesní oblasti. U maturantů téměř polovina z těch, kteří chtěli obor změnit, uvedla, že ve studovaném oboru vlastně nikdy pracovat nechtěla.

Při výběru odborných škol hraje největší roli zájem o obor a snadné uplatnění na trhu práce. Na konci střední školy nebo učiliště ale jen 61,6 procenta maturantů a 53,7 procenta budoucích absolventů učňovských oborů uvádí, že by si znovu vybralo stejný obor.

V obou skupinách výrazně převažují budoucí absolventi, kteří hodnotí pozitivně úroveň školní přípravy. Mezi učni ji za velmi špatnou považuje 5,3 procenta lidí, u maturantů to byla 2,2 procenta respondentů. Nejlépe jsou posuzovány všeobecné a odborné teoretické znalosti. O něco hůře pak znalosti cizího jazyka nebo prezentační a komunikační dovednosti.

Z hlediska budoucího uplatnění jsou obě skupiny poměrně optimistické, přibližně dvě třetiny se domnívají, že získají zaměstnání velmi snadno nebo spíše snadno. Když měli absolventi zhodnotit, jaké kompetence jim dala škola pro uplatnění v praxi, chyběly jim nejčastěji praktické dovednosti a lepší znalost cizího jazyka.