Táhnoucí se norský spor o odebrání dětí v rodině Michalákových chce nyní české ministerstvo zahraničí pomoct řešit tím, že by Česko vstoupilo do řízení před norským soudem jako účastník. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) získal od vlády souhlas. Zároveň se kriticky staví k návrhu prezidenta Miloše Zemana, který chce spor řešit smlouvou.
Česko chce vstoupit jako účastník do soudního řízení v kauze Michaláková
Ministerstvo zahraničí se na postupu dohodlo s ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro tyto účely chtějí využít nástroj norského práva. „Je to institut v rámci norského soudního řádu, jehož smyslem je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem,“ řekl Lubomír Zaorálek (ČSSD). V zákonech sice není přímo upraven vstup cizího státu do vnitrostátního řízení, přesto věří, že norský soud pokusu o intervenci vyhoví.
V současnosti probíhá soudní přezkum správního rozhodnutí, který udělil souhlas s adopcí mladšího syna a matku zbavil rodičovských práv ke staršímu. Ministerstvo hodlá poukázat na dvě věci, které považuje v postupu Norska za nesprávné.
„První je, že se domníváme, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi. Takový postup podle nás naráží na úmluvu OSN o právech dítěte. Druhá věc, kterou bychom chtěli uplatnit, je námitka proti tomu, že byl odepřen styk biologické matky s dětmi, přestože matka o styk jeví zájem. Pokládáme to za nepřiměřené opatření,“ přiblížil ministr zahraničí.
Zástupkyně rodiny a poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) rozhodnutí vítá. „Mohli by Evě Michalákové pomoci při soudním řízení,“ poznamenala. Nepředpokládá, že by Norsko odmítlo vstup České republiky do řízení. „Je to precedens, díky němuž jsou šance určitě vyšší. Pokud by to norský soud odmítl, popíralo by Norsko své vlastní zákony,“ řekla poslankyně.
Pokud by Eva Michaláková s nynějším odvoláním proti výsledku správního řízení neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
GALERIE
Soud Michaláková vs. Norsko 3. 2.
Zeman navrhuje řešit problém smlouvou, Zaorálek upozorňuje na jiné dohody
S jiným přístupem k řešení kauzy Michalákových přišel v lednu prezident Miloš Zeman. Navrhl mezinárodní smlouvou, podle níž by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům. Ministerstvo zahraničí má ale vážné výhrady vůči tomuto nápadu. Návrh smlouvy má narážet na jiné mezinárodní dohody. „Podle mého je v rozporu s úmluvou OSN o právech dítěte, protože návrh nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte,“ zmínil Zaorálek.
Ve druhém případě jde o jednu z haagských úmluv, a to o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. Podle Zaorálka přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte. „Pak je vážný problém, že by smlouva měla platit retroaktivně,“ dodal ministr. Chce ale v této souvislosti ještě analýzu ministerstva spravedlnosti.
Prezident bude podle mluvčího Jiřího Ovčáčka uzavření smlouvy dál prosazovat a bude o tom i dál jednat. „Jde o to, mít vůli k nalezení řešení ve prospěch českých dětí, nikoliv k neřešení,“ sdělil Ovčáček. Dodal, že prezident zatím má první návrh smlouvy. „Je v diskusi. Tento návrh je samozřejmě možné ještě precizovat v debatě například s ministrem zahraničních věcí,“ upozornil mluvčí.
Výbor podporovatelů rodin odebraných dětí podle Jitky Chalánkové věří, že by Česká republika s Norskem smlouvu o vydávání dětí mohla uzavřít, návrh by se měl ale přepracovat.
Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny Denise a Davida už v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Nepotvrdilo se to, ale soud tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
- Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání a zanedbávání. To oznámila v březnu téhož roku mateřská škola chlapců.
- V srpnu 2011 norská sociální služba Barnevernet zastavuje veškeré kontakty mezi Michalákovou a jejími syny.
- V únoru 2012 norské úřady zamítly žádost o navrácení dětí do péče rodičů.
- V únoru 2013 Michaláková neuspěla se stížnostmi u norských soudů. Neuspěla ani v listopadu 2013 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který její stížnost nepřijal.
- V květnu 2014 začíná Barnevernet sledovat medializaci případu v Česku. Michalákovou kritizoval za to, že publikuje fotografie dětí, zejména na sociálních sítích, a citlivé informace v rozhovorech.
- Na radu českých úřadů v prosinci 2014 právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby, dle nějž byly děti umístěny do pěstounských rodin. Zároveň byla podána žádost o svěření dětí do péče matky.
- Česká vláda se kauzou začala intenzivněji zabývat v roce 2014. Jako jedna z prvních se v případu angažuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již dříve požádal norské ministerstvo zahraničí o vysvětlení. Bylo mu sděleno, že Česká republika se kauzy neúčastní, nemůže tedy dostat informace.
- V prosinci 2014 české ministerstvo zahraničí předává norskému velvyslanectví 1. diplomatickou verbální nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
- V lednu 2015 Senát žádá vládu, aby vyvinula úsilí a zapojila se na diplomatické a právní úrovni do případu.
- V lednu 2015 Michaláková po dlouhé době jedná s Barnevernetem. Úřad ji ujistil, že nedojde k žádosti o osvojení dětí ze strany pěstounů. Rovněž byly stanoveny nové podmínky, matka smí vidět své syny jedenkrát za půl roku na 15 minut.
- V lednu 2015 Sobotka žádá norskou vládu o důkladné posouzení případu. Norsko reaguje nótou, chce s Českou republikou spolupracovat. Sobotka se následně nechává slyšet, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví a bude trvat na spravedlivém posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dětí.
- Lubomír Zaorálek ve stejném období předává norskému ministerstvu zahraničí již druhou verbální nótu. V ní žádá tamější úřady o spolupráci. Kvůli kauze se schází předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
- V květnu 2015 norská sociální služba Barnevernet oznamuje, že bude chtít Michalákovou zbavit všech rodičovských práv. Otci mají práva prozatím zůstat. Mladšího hocha pak chce dát pěstounské rodině k adopci. Důvodem má být i to, že Michaláková na žádost pěstounských rodin odmítla vydat české pasy synů.
- V polovině září 2015 se Michaláková naposledy vidí s mladším synem. Předchozí povolená schůzka se uskutečnila v březnu 2015. Během schůzek nesmí hovořit česky, ani sama nesmí vyvinout iniciativu k objetí. Se starším chlapcem není dlouhodobě v kontaktu.
- V říjnu 2015 rozhodla norská krajská komise o poslání mladšího syna do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu.
- Prezident Miloš Zeman zareagoval na postup norských úřadů v kauze rodiny Michalákových tím, že zrušil pozvání norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. Také uvedl, že by Česká republika mohla do Prahy na takzvané konzultace zavolat svého velvyslance z Norska.
- V lednu 2016 se postupně v několika zemích demonstrovalo proti Barnevernetu, v Praze se akce konala 16. ledna. Protesty se nevyhnuly ani norskému hlavnímu městu. Demonstrace pak byly naplánovány ve Washingtonu, Londýně, Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě, Madridu, Dillí, Bratislavě a ve Varšavě.
- Na konci května 2016 soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. O měsíc později vešel ve známost verdikt. V něm soud potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv, nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.
- V prosinci 2016 norský Krajský soud v Oslo rozhodl, že se odvoláním Michalákové nebude zabývat. Proti rozsudku, kterým Michalákovou zbavil rodičovských práv, se žena odvolala v září 2016. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Michaláková zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.