Prezident Miloš Zeman chce letos znovu přesvědčovat politiky, aby přistoupili na přímou volbu starostů a hejtmanů. Podle modelu, který navrhuje, má být starostou kandidát z vítězné strany, který získá nejvíc preferenčních hlasů. Na Slovensku či v Polsku podobný systém funguje.
Zeman trvá na přímé volbě starostů a hejtmanů. Rozhodovaly by preferenční hlasy
Přímou volbu starostů a hejtmanů prosazuje Zeman od počátku nástupu do funkce. V Poslanecké sněmovně ale jeho plán podporu nemá. Vládní strany tvrdí, že to nemají v programovém prohlášení, tudíž to pro ně není priorita.
„Můžeme o tom samozřejmě diskutovat, na druhou stranu Česká republika má dnes prioritnější prolbémy, které je teď nutné řešit,“ řekl České televizi ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek proto nepředpokládá, že by koalice během tohoto volebního období takový zákon navrhla.
Politici se bojí potíží při jednáních o koalicích
Podle politiků by navíc změna přinesla řadu otazníků. Co by se například dělo, kdyby starosta odstoupil, nebo jak by probíhalo vyjednávání o koalicích.
GALERIE
Zeman chce přímou volbu starostů
Petr Navrátil (ČSSD) je například starostou Chebu, i když jeho strana volby nevyhrála. Lídr z vítězného uskupení totiž funkci odmítl, a tak se složitě vyjednávalo. V Podolí u Brna zase nezávislí označili už před volbami toho, kdo v případě vítězství i navzdory preferenčním hlasům město povede.
Je to nesmysl. Nevím, proč zavádět do našeho systému přímou volbu. Považuji za chybu i přímou volbu prezidenta.
Podle prezidenta by ale právě ten, kdo volby vyhraje, měl mít povinnost město a kraj vést, protože přímá volba probíhá současně s komunálními nebo krajskými volbami. Většina opozičních stran ale návrh odmítá. Podle kritiků by to komplikovalo povolební vyjednávání.
„Je to nesmysl. Nevím, proč zavádět do našeho systému přímou volbu starostů a hejtmanů. Považuji za chybu i přímou volbu prezidenta,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala. „Jak to vypadá s prvky přímé demokracie vidíme, když jsme ustoupili a přistoupili na přímou volbu prezidenta,“ domnívá se i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak Úsvit národní koalice by přímou volbu podpořil.
Svaz měst a obcí podle svého předsedy Františka Lukla považuje za mnohem důležitější změnu volebního zákona než přímou volbu starostů. „Stávající systém neodpovídá vůli voličů. Mnohdy se stává, že se do zastupitelstva dostane kandidát, který má 500 hlasů, na rozdíl od kandidáta, který má 1500 hlasů,“ řekl ČT. Tato změna by podle něj mohla přijít už v roce 2018. „U přímé volby starostů je ale diskuse tak široká, že ji můžeme využít nejdříve v roce 2022,“ dodal.
Kabinet Bohuslava Sobotky už jednou o přímé volbě jednal. V roce 2014 ji navrhovali poslanci z řad Starostů a nezávislých. Měla platit pro starosty v obcích do 1500 obyvatel. Vláda ale návrh odmítla.
Na Slovensku i v Polsku přímou volbu mají
Systém přímé volby funguje na Slovensku. Starostou nebo hejtmanem se stane kandidát, který získá nejvíc hlasů. Politické strany se proto často spojují a podporují jednoho kandidáta. Velkou šanci mívají nezávislí. Podle Slováků je systém pružnější. Stává se ale, že starosta je oproti zbytku zastupitelstva v opozici, což blokuje návrhy obce.
V Polsku zavedli přímou volbu starostů v roce 2002. Volí se ve dvou kolech většinovým systémem. Stejně jako na Slovensku pak mohou starostu odvolat voliči. V některých případech, jako je úmrtí starosty nebo pravomocný rozsudek vůči starostovi, rozhoduje o nástupci předseda vlády.