Češi chtějí za prezidenta raději muže, členství v KSČ už jim nevadí

Praha – O ideálním prezidentovi má většina Čechů jasno. Podle exkluzivního průzkumu agentury SC&C pro Českou televizi by to měl být nestranný inteligentní muž s jasnými majetkovými poměry. Budoucí hlava státu by také měla být známá ve světě a měla by mít dobré rodinné zázemí. Lidé už naopak nemají problém s předlistopadovou rudou knížkou. Členství v KSČ by nyní vadilo jen 40 procentům občanů. Ke konečnému posvěcení přímé volby ale ještě chybí schválit prováděcí zákon, který má určit zatím chybějící pravidla. Nyní ho zkoumá legislativní rada vlády.

Kdyby si měli Češi vybrat mezi mužem a ženou, 44 procent dotázaných by na Hradě raději vidělo ženu jen v roli první dámy. 46 procentům voličů ale na pohlaví nezáleží. Neshodnou se ani osobnosti z veřejného života, které ČT v rámci průzkumu oslovila. „Žijeme ve 21. století a není rozhodující, jestli to je muž, nebo žena,“ domnívá se hokejový brankář Dominik Hašek. Biochemik Václav Pačes nebo dokumentaristka Helena Třeštíková by ale ženu na Hradě viděli rádi. „Mně by se velmi líbilo, kdybychom měli paní prezidentku,“ řekl ČT Pačes.

Co dnes už naopak lidem nevadí, je předlistopadová rudá knížka. Členství v KSČ by iritovalo jen 40 procent lidí. „To by mně také nevadilo. Vadilo by mi, kdyby byl aktivním spolupracovníkem StB, vadilo by mi, kdyby byl funkcionářem, tedy v nomenklatuře KSČ. Jinak bych to taky oželela,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová.

Česká televize se pokusila sestavit ideální profil hlavy státu na základě šesti faktorů. Za nejdůležitější lidé označili jasné majetkové poměry. Podle socioložky SC&C Jany Hamanové je důvodem především znechucenost Čechů politickými skandály: „Voliči budou dbát hodně na to, aby zrovna o majetku se před prezidentskými volbami hodně mluvilo.“

Ideální prezident podle osobností veřejného života

Jiřina Šiklová, socioložka: „Především člověk, který je morální, který je ekonomicky nezávislý a který by měl mít euroatlantickou orientaci, protože nemám chuť patřit do arabských států a pod Ruskem už jsme byli.“

Václav Pačes, biochemik: „Měl by mírnit tu hodně rozhádanou politickou situaci u nás.“

Helena Třeštíková, dokumentaristka: „Aby to byl člověk důvěryhodný a slušný.“

Dominik Hašek, hokejový brankář: „Člověk velmi respektovaný českými lidmi a člověk, kterému lidé důvěřují.“

Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička: „To nejdůležitější je charakter, charakter, charakter.“

Marek Eben, moderátor a herec: „Příští prezident by tu funkci měl chápat především jako oběť, ne jako kariérní postup. Protože to oběť je… Především by to ale měl být slušný člověk.“

Důležitý je pro lidi i mezinárodní kredit a uznání ve světě. Následuje uspořádaný rodinný život a vzdělání. „To už dneska, skoro se mi zdá, že když někdo má milenku, tak že mu to spíš ty body připisuje. Není to ale správné,“ domnívá se Pačes. Podle fyzioložky a biochemičky Heleny Illnerové zase nemusí být budoucí prezident ekonom nebo znalec práva: „Myslím si, že to musí být člověk, který bude mít tu důvěru.“

Naopak nejméně lidem záleží na víře v Boha a na tom, zda má kandidát nějakou předchozí politickou zkušenost. „Dokonce ani víra v Boha nemusí zaručovat, že to bude slušný člověk… Já bych nejsnadněji oželel tu předchozí politickou zkušenost. Protože Václav Havel ji také neměl a jaký to byl prezident,“ uzavřel moderátor a herec Marek Eben.

Legislativní rada vlády nyní začala zkoumat prováděcí zákon, který má určit zatím chybějící pravidla přímé volby. Podle kritiků měl ale být zákon schválen už při hlasování o přímé volbě. Teď prý hrozí riziko, že se projednat nestihne. Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) i předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS) se ale neobávají, že by zákon nebyl včas schválen. „Myslím si, že žádná politická strana nebude chtít riskovat politickou odpovědnost,“ řekl ve Studiu ČT24 Dienstbier. „Bylo třeba nejprve najít politickou shodu na ústavní změně, té bude pak přizpůsoben volební zákon, který může být schválen velmi rychle,“ dodal Benda.