Češi zadrželi mezinárodně hledaného Turka s vazbami na teroristy

Česká policie zadržela mezinárodně hledaného muže podezřelého z vazeb na teroristy. Na Twitteru to oznámil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podezřelý je třicetiletý Turek, kterého hledal Interpol. Podle informací České televize to ale nesouvisí s islámským terorismem. 

Policie zadržela hledaného Turka
Zdroj: Policie ČR

Zadržený muž se zřejmě angažoval ve prospěch Strany kurdských pracujících, která usiluje o nezávislost na Turecku. Ankara, EU i státy NATO ji ale považují za teroristickou organizaci. Podle dozorujícího státního zástupce byl pravděpodobně trestán za šíření letáků. Azyl údajně získal v Itálii.

Hledaného muže zadržela policie při úterní silniční kontrole nedaleko Šimkových sadů v Hradci Králové. „Zkontrolovali ho po vytipování vozidla s cizí státní poznávací značkou,“ popsala zadržení mluvčí královéhradecké policie Ivana Ježková. Muž podle ní při zadržení nekladl odpor, nebyl ozbrojený a celý zásah proběhl bez komplikací.

Video Studio ČT24
video

Chovanec: Turecko bude muset dokázat, že jde o teroristu

„Turecko bude muset doložit důkazy o napojení tohoto člověka na teroristické organizace,“ uvedl Chovanec. „Bude muset dokázat, že jde opravdu o teroristu, nikoli pouze o politického oponenta,“ dodal.

Cizinec se vyhýbal nástupu do vězení

Prověrkou v policejních evidencích následně policisté zjistili, že je na muže vydaný mezinárodní zatykač pro trestnou činnost s vazbou na terorismus. „Dle dostupných evidencí byl odsouzen pro napojení na organizaci s politickými zájmy neslučitelnými se státním zřízením Turecka,“ dodala Ježková. 

Cizinec se vyhýbal nástupu do vězení. Nyní je v režimu zadržení a připravuje se podnět na jeho vzetí do vydávací vazby. Policie rovněž zjišťuje, co v Česku dělal. 

V České republice platí po teroristických útocích v Paříži zvýšená bezpečnostní opatření. „Děkuji policistům za skvělou práci. Zadržení osoby podezřelé z napojení na teroristy je důkazem, že bezpečnostní opatření fungují,“ napsal ministr na Twitteru. Opatření budou platit i přes Vánoce a nejméně do Nového roku. Policie více hlídá obchodní centra, mezinárodní letiště nebo francouzskou ambasádu.

V sobotu se také mimořádně sejde vláda. Bude jednat o bezpečnostní situaci v Česku a Evropské unii a také o mandátu na nedělní mimořádnou Evropskou radu, které se zúčastní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Řešit se zřejmě bude i nová hrozba ze strany Islámského státu. Ten ve středu  ve svém nejnovějším propagandistickém videu zařadil Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele v „koalici ďáblů“. Extremisté vyhrožují odvetnými opatřeními alianci 60 zemí, jejichž vlajky se v záznamu objevují. Snímek, jehož pravost se stále ověřuje, zveřejnil panarabský deník Al-Haját a po něm jej převzaly západní weby.

Profil

Kdo jsou separatisté z PKK?

Skupina s leninsko-marxistickým ideovým pozadím vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Proti turecké vládě začala útočit od roku 1984 a její hlavní cíl od té doby zůstává stále stejný: získat větší nezávislost na Ankaře. Prosazování si však vyžádalo krvavou cenu v podobě minimálně 40 tisíc obětí. Vrchol vzájemného konfliktu prozatím přišel v polovině 90. let, kdy byly zničeny stovky kurdských vesnic a preživší se rozutekli do větších měst, kde začali zakládat odbojové buňky.

Zatímco do 90. let organizace trvala na vytvoření vlastního státu, postupem času své požadavky zmírnila na vyšší autonomii v rámci tureckého státu. Její akceschopnost výrazně poznamenalo zatčení vůdce Abdullaha Öcalana v roce 1999, kdy byl uvězněn pro zradu.

V březnu 2013 Öcalan z vězení vyzval stoupence PKK, aby ustoupili od bojových plánů v Turecku. Tehdy došlo k částečnému příměří, které po dlouhou dobu vydrželo. Novou vlnu konfliktu spustil letošní červenec a letecké údery Turecka proti severoiráckým táborům PKK.

Krátce po Öcalanově zatčení představila PKK pětiletý plán jednostranného příměří a snažila se zlepšit svůj obraz v očích Turků. K tomu mělo posloužit i několikrát změněné jméno strany, nakonec se ale vrátila k původnímu názvu.

PKK žádá po Ankaře, aby mohla sama více promlouvat do politického dění v zemi a svobodně spravovat své území. Dlouhodobě také usiluje o propuštění svých vězněných členů. Turecko však se stranou odmítá vyjednávat a svolilo pouze k částečné amnestii.

Zhruba před 10 lety se PKK vrátila k vyhrocené kampani proti vládě a setrvala v ní až do tajné dohody z roku 2009, která umožnila příměří. Ve stejném roce však bylo ústavním soudem zakázáno do té doby hlavní politické uskupení Kurdů: Strana demokratické společnosti. Stovky kurdských aktivistů byly následně stíhány za teroristické činy. Bojové milice PKK se tak začaly více stahovat do svých enkláv v severním Iráku.

Tyto procesy dlouhodobě kritizovala Rada Evropy a lidskoprávní organizace včetně Amnesty International. Poukazují přitom na velmi vágní definici terorismu v rámci tureckých zákonů a v řadě případů i na nedostatek důkazů.