Robotické operace slaví v Česku deset let

Čeští lékaři už deset let operují pacienty za pomoci robotů – během té doby provedli sedm tisíc zákroků. S robotem nejčastěji pracují urologové a cévní chirurgové. Umožňuje jim totiž dostat se na těžko přístupná místa. A podle operatérů zkracuje dobu, kterou člověk stráví v nemocnici. Robotické operace využívá v Česku celkem sedm pracovišť.

Robotická ramena a tréninkový simulátor trupu pacienta

Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

První pacientkou v Česku, která operaci pomocí robota podstoupila, byla před deseti lety Miloslava Mrowiecová – po týdnu mohla z nemocnice domů: „Brala jsem to jako takovou výzvu, že člověk má vyzkoušet všechno," komentuje operaci s časovým odstupem.

Než začali robota používat, tak se čeští lékaři zúčastnili řady operací a školení ve Spojených státech a Francii. „Pak jsme tady s tím robotem samozřejmě trénovali, jak bych tak řekl na sucho," popisuje začátky robotiky chirurg Pavel Beňo – právě on provedl vůbec první operaci Miloslavy Mrowiecové.

Výhodou robotických operací je kratší doba, po kterou musí pacient ležet v nemocnici: třeba u operace aorty trvá hospitalizace zhruba pět dní, což je polovina ve srovnání s klasickou otevřenou operací. „Když bychom se zabývali délkou pracovní neschopnosti, tak je to zhruba jeden měsíc po robotické cévní operaci versus tři měsíce po klasické operaci," dodává primář cévní chirurgie v Nemocnici Na Homolce Petr Štádler.

Video Události
video

Události: 10 let robotických operací

Nevýhodou robota je cena: včetně školení dvou operačních týmů a pořízení nástrojů na 100 zákroků se dá pořídit za zhruba 50 milionů korun. Náklady na operaci se šplhají do desítek tisíc. Některým chirurgům navíc vadí, že si nemohou na operovanou tkáň sáhnout. Robotická ramena jsou však zase přesnější třeba při šití.

Jak robotický systém funguje? 

Robotický systém se skládá ze tří hlavních částí – z operační konzoly se čtyřmi rameny, na nichž se podle typu operace obměňují nástroje, z přístrojové věže a ovládací konzoly, odkud operatér řídí ramena s nástroji a kde má díky 3D obrazu dokonalý přehled o operované oblasti.

Robot je u operačního stolu, nástroje jsou do pacientova těla zavedeny pomocí miniaturních vpichů. Operatér řídí ramena s nástroji z řídicí jednotky ze vzdálenosti několika metrů. Pohyby robota pak zpracovává počítač, který zpřesňuje práci chirurgických nástrojů v pacientově těle.

Robotický systém není oproti lidské ruce zatížen únavou, jeho zásah je vždy zcela přesný. Ve srovnání s laparoskopií, kdy operatér ovládá nástroje zavedené do těla malými otvory sám, má robotický systém větší rozsah pohybů chirurgických nástrojů. Dostane se i tam, kde pro lidskou ruku není dost místa.