Přelomový projekt na veterinární vakcínu proti borelióze může podle vědců v budoucnu výrazně zlepšit i kvalitu života lidí. Vakcína se začne aplikovat příští rok nejprve psům. Vědci už ale teď pracují i na verzi určené pro lidi. Za jejich práci je ocenila i Technologická agentura ČR, která každoročně uděluje ceny za nejlepší aplikovaný výzkum. Letos ji zaujal také projekt na hnízda pro čmeláky nebo umělý krystal.
Čeští vědci vyvíjejí vakcínu proti borelióze, psi ji dostanou už příští rok
„Její význam spočívá v především v prevenci. Konstrukce vakcíny umožňuje potlačit infekci v samotném zárodku,“ popisuje produkt spoluřešitel projektu Jaroslav Turánek z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství.
V současné době vakcína proti borelióze není. Po vypuknutí se léčí antibiotiky. Nemoc ale může způsobit řadu zdravotních komplikací. Postihne například klouby, může ale zasáhnout srdce a nervovou soustavu.
Vývoj vakcíny proto patří mezi čtyři projekty, které letos ocenila Technologická agentura. Vakcínu vyvinul Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně a firma Bioveta z Ivanovic na Hané. Projekt získal cenu z kategorie Řešení pro kvalitu života.
Svítící krystal jako šperk i světlo do aut
Jako nejužitečnější komise vybrala projekt Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Zemědělského výzkumu Troubsko na výrobu hnízd čmeláků. V době, kdy si zahrádkáři a zemědělci stěžují na úbytek včel, mají pomoci opylovat rostliny.
Jako nejoriginálnější pak byl oceněn projekt turnovské společnosti Crytur, která dělá umělé monokrystaly využitelné například v automobilovém průmyslu, v optice a jednou i v CERNu. „Vidíme tam veliký tržní potenciál. Je to věc v Evropě i ve světě relativně neobvyklá,“ poznamenala předsedkyně Technologické agentury Rut Bízková.
Svítící umělý krystal chce dobýt i CERN (zdroj: ČT24)
Umělý krystal vzniká v peci při teplotě vyšší než tři tisíce stupňů Celsia a vypadá jako velký drahokam. „Jakákoli částice, která je intenzivnější než světlo, se v tomto materiálu překlopí na krásně žluté světlo. Materiál se potom dá použít v LED diodách, v elektronových mikroskopech, v laserech,“ popisuje vznik krystalu vedoucí projektu Jindřich Houžvička.
Krystal najde využití například ve světlech aut nebo při osvětlení velkých prostranství. Instaluje se ale třeba i do speciálního rentgenu, který dokáže dělat snímky malých živočichů, jako je vosa.
Cenu za největší ekonomický přínos získala bojkovická společnost Moravia Cans a Vysoké učení technické v Brně, kteří pracovali na zlepšení výroby obalů na spreje.