Odstřelených prasat bylo loni o desetinu více, jejich záplava ale neslábne

Více než o desetinu se v minulém mysliveckém roce zvýšil odstřel prasat. Podle informací Českého statistického úřadu odstřelili myslivci v sezoně, která skončila letos v březnu, téměř 169 tisíc divokých prasat, tedy o  16 tisíc více než v předchozím mysliveckém roce. Prasata jsou dlouhodobě přemnožená a způsobují zemědělcům každoročně miliardové škody.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Myslivců v Česku ubývá

Rozrytá pole, fotbalová hřiště, ale dokonce i zahrádky a parky nejsou již léta ničím výjimečným. Divočáci jsou přemnožení, což souvisí především s rozšířením porostů řepky a kukuřice, kde se schovávají. Oproti minulosti se také část kukuřice, která slouží ke spalování v bioplynových elektrárnách, sklízí později, a tak se v ní mohou prasata skrývat déle, popsal Jiří Hrbek, který má v ČSÚ na starost zemědělské statistiky. Podle Luďka Králíčka z Českomoravské myslivecké jednoty také velkým zvířatům prospívají plodiny, které dnes zeměděleci ve velkém pěstují. Dostatek jídla mají i po žních, kdy se stahují na okraje měst, kde jsou zahrádky. „Jsou tady jablka, žížaly, hlemýždi, černá zvěř má doslova prostřený stůl,“ podotkl.

V příznivých podmínkách, které jim česká zemědělská krajina nabízí, divočáci navíc změnili svůj způsob života. Podle ministerstva zemědělství se nyní páří po celý rok, zatímco obvykle tak činili pouze od listopadu do ledna. Na to má reagovat připravovaná ministerská vyhláška, která umožní odstřel divokých prasat ještě zvýšit. Stejně jako se nyní divočáci celoročně páří, mohli by je myslivci po celý rok lovit. Dosud je to možné pouze od srpna do ledna.

Vedle divočáků myslivci v minulé sezoně častěji lovili jeleny sika, původem asijská zvířata zavlečená na české území ve 30. letech minulého století, a také nutrie. Naopak trvá dlouhodobý pokles odstřelů zajíců, kachen a bažantů. Důvodem je jejich dramatický úbytek v přírodě. Příčina je podobná jako u přemnožení prasat: Kvůli změnám krajiny, ze které například mizí remízky, či kvůli účinnějšímu ničení plevele, kterým se zajíci živí. „Zatímco v roce 1970 dosáhl odstřel bažantů skoro 1 milion kusů a odstřel zajíců byl vyšší než 750 tisíc kusů, podle aktuálních dat činí odstřel bažantů 479 tisíc kusů a zajíců pouhých 40 tisíc kusů,“ upřesnila předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Dlouhodobě neubývá ale jenom zajíců či bažantů, ale také myslivců. Za poslední dvě desetiletí jejich počet klesl téměř o deset tisíc na 92 247 v minulé sezoně. Podle Jiřího Hrbka loni ubyla více než tisícovka myslivců. „Je tam velká administrativní zátěž, roční kurz. Další kurz je na zbrojní průkaz, takže dlouho trvá, než se člověk myslivcem může stát. Další věc – vybavení pro lov a péči o zvířata je náročná záležitost,“ vysvětlil Luděk Králíček, proč je myslivců stále méně. Naopak roste počet mysliveckých psů, loni jich podle statistiků bylo 31 223.