740 studentů speciální pedagogiky na UJAKu zřejmě nedostuduje

Univerzita Jana Amose Komenského (UJAK) neuspěla u Akreditační komise (AK) se žádostí o prodloužení akreditace magisterského oboru speciální pedagogika. Jeho platnost tak vyprší 30. září. Do závěrečného ročníku mělo letos nastoupit 740 studentů. Pokud ministerstvo závěry komise definitivně potvrdí, budou muset pokračovat jinde. Ministryně školství Kateřina Valachová už na pátek svolává jednání se šéfy pedagogických fakult, aby dostudování víc než sedm set studentů zajistila.

Většina studentů si na škole doplňovala učitelskou kvalifikaci, kterou vyžaduje zákon o pedagogických pracovnících. Univerzita s neprodloužením akreditace zásadně nesouhlasí a je připravena se bránit právní cestou včetně podání žalob na majetkovou i nemajetkovou újmu. Tvrdí, že všechny podmínky pro kladné vyjádření splnila a chce proto jednat s ministerstvem.

Podle ministryně Valachové už na to ale není čas. „Nic dalšího konat nemohu, protože k 30. září skončí akreditace, nejde ani užít následné opravné prostředky,“ uvedla. V jednáních se chce soustředit zejména na to, aby studenti mohli studia uzavřít.

Přímo speciální pedagogika bylo v uplynulém akademickém roce možné studovat jen v Praze a Olomouci. Učitelé by si ale mohli kvalifikaci případně doplnit i na nějakém příbuzném oboru. Studenti UJAK však upozorňovali, že veřejné vysoké školy zpravidla nenabízejí možnost studia výhradně o víkendech. Uvolňovat se pravidelně v pátek ze zaměstnání je pro ně problematické.

Dvořáková: Výhružky žalobami už známe z Plzně

Resort školství obvykle stanovisko komise jen formálně potrvzuje, což naznačuje i jednání svolané Valachovou. Předsedkyně AK Vladimíra Dvořáková navíc upozornila, že ministerstvo nemůže škole udělit akreditaci, pokud nemá od komise souhlasné stanovisko. K výhružkám žalobami pak poznamenala, že je ona i celá komise znají v souvislosti s kauzou v Plzni. „Budou se samozřejmě bránit jakýmkoliv způsobem, na to mají právo. Nemyslím si, že bych to měla dál nějak výrazněji komentovat,“ řekla ČT.

Komise UJAKu vyčítá, že na doporučení, která měla zajistit kvalitu dostudování studentů, reaguje jen formálně. Univerzita prý takto naložila mimo jiné se závěrem expertní skupiny, která většinu studentů doporučila nepřipustit ke státnicím kvůli nedostatečné praxi nebo špatnému vedení diplomové práce. UJAK už dříve uvedl, že všechny tyto studenty individuálně prověřil a pochybnosti vysvětlil nebo vyvrátil.

Závěry Akreditační komise nejsou právně ani věcně obhajitelné... Jsme odhodláni podat žaloby na Akreditační komisi, na její předsedkyni, na sekretariát a případně ještě na další, kteří v celé této kauze sehráli roli, o níž jsme přesvědčeni, že byla vedena se zlým úmyslem.
Petr Kolář
prorektor UJAKu pro rozvoj, vědu a zahraniční styky

Akreditační komise ale tyto argumenty posoudila jako nedostatečné. „U realizovaných odborných praxí, k nimž se expertní skupina vyjádřila negativně, byly pouze doplněny určité formální náležitosti bez dalšího prověřování kvality praxe. Obdobně formálně se škola vypořádala s připomínkami k těm diplomovým pracím, u nichž se expertní skupina kriticky vyjádřila k zaměření tématu, kvalifikaci či odbornosti vyučujících,“ uvedla ve stanovisku.

Komise také kritizuje příliš vysoký podíl externistů na vedení nově zadaných diplomových prací. K červenci 2015 bylo zadáno 522 závěrečných prací, z nichž bylo 305 vedeno externisty. „Daná situace neskýtá záruku, že by UJAK byla schopná zajistit kvalitní dostudování stávajících studentů," shrnula komise svůj postoj.

Univerzita je ale přesvědčená, že naplnila všechny požadavky, aby jí akreditace byla prodloužena. Komise podle ní nevzala v úvahu mimo jiné kladná vyjádření nezávislých expertů jmenovaných ministerstvem, kteří se zúčastnili státnic. Ty ale podle komise měly obvyklou kvalitu jen v ústní části. Naopak obhajoby diplomových prací vykazovaly určité nedostatky. Souvisely například se špatnou metodologií nebo nepodloženými závěry.

Největší soukromá škola v Česku

Soukromá vysoká škola vznikla v roce 2001 a nyní je největší soukromou vysokou školou v Česku. Stabilně na ní studovalo 10 tisíc studentů, nyní se jejich počet snížil na 5,5 tisíce. Právě nepřiměřeně vysoký počet studentů ve vztahu k pedagogickému zajištění komise škole vyčítala. 

Koncem dubna zveřejnila komise podnět k zahájení řízení o odebrání státního souhlasu. Každý čtvrtý absolvent bakalářského programu podle ní získal titul za nestandardně krátkou dobu. V některých případech údajně i za méně než půl roku. Škola to obhajovala tím, že u takzvaných rychlostudentů šlo například jen o ty, kteří přicházejí z vyšších odborných škol a jiných vysokých škol. 

V současné době nabízí UJAK devět bakalářských a šest magisterských programů – do dvou z nich už ale kvůli zmíněným problémům nenabírá studenty. Cena za studium se zde pohybuje kolem 25 tisíc korun za semestr.