Hasiči dál bojují s požáry, za táborák hrozí pokuta až 25 tisíc

Hasiči v pondělí bojovali s největším počtem požárů za posledních pět let. Na Plzeňsku stále pokračují v hašení lesa. Šíření ohně se jim sice v noci podařilo zastavit, les ale stále hoří. Zásah potrvá zřejmě i další dny. Kvůli suchu platí ve všech krajích varování před požáry. Při porušení zákazu rozdělávat ohně hrozí lidem pokuta až 25 tisíc korun.  Dermatologové zároveň opakovaně varují před škodlivým UV zářením.

Požár se do lesa mezi Horním Hradištěm a Mladoticemi rozšířil z pole od zemědělského stroje. Zhruba 50 hasičů prolévalo celou noc požářiště. Místy se ještě objevovaly plameny a uprostřed občas ještě oheň vylétl do korun stromů. 

Hasiči v oblasti zůstanou minimálně ještě ve středu. Stále ještě doutnají některé kořeny, jde o skrytá ohniska. Les budou prohledávat i termokamerou.

Vrtulníky s bambivakem nestíhají

K požáru vyjelo v pondělí 20 jednotek z Plzeňského i Středočeského kraje a ze Záchranného útvaru Zbiroh. „Hned na počátku velitel zásahu zažádal o vrtulník s bambivakem. Bohužel nemohl být hned nasazen, oba vrtulníky, které přicházely v úvahu, hasily požáry na jiných místech republiky. První vrtulník doletěl asi po hodině a další kolem šesté hodiny večer. S hašením pak pomáhaly až do setmění,“ dodala mluvčí.

Plameny šlehaly vysoko nad koruny stromů a podařilo se je srazit právě až díky vrtulníkům. S likvidací požáru pomáhali i civilisté a zemědělci. „Nasadili velké množství vlastní techniky - cisterny a pluhy. I přesto, že jim za tuto pomoc patří obrovské poděkování, je nutné podotknout, že kdyby tu samou techniku použili před začátkem žní, k takto obrovskému požáru nemuselo dojít,“ konstatovala Jakoubková. Oheň poničil zhruba 30 hektarů pole a dvacet hektarů lesa. Škody jsou předběžně odhadnuté na 3,5 milionu korun.

Podle zákona se dá říct, že jedna hodina jedné hasičské jednotky stojí 5600 korun.
Irena Krcháková
redaktorka ČT

Odpoledne vypukl požár pole a lesa také u obce Broumy na Berounsku. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu, požár ale dostali pod kontrolu. Na místě zasahovalo devět jednotek hasičů. S požárem trávy na ploše přibližně tisíc metrů čtverečních bojují hasiči v Borské ulici v Plzni, zhruba kilometr od centrálního náměstí. Požár vzplál odpoledne u ubytovny, na místo vyjelo osm jednotek hasičů. Nikdo nebyl evakuován.

Večer museli hasiči vyjíždět k nelegální skládce odpadu u Českých Budějovic nedaleko obce Hůry, kde začalo hořet. Požár likviduje 12 jednotek hasičů, plameny dosahují sedmimetrové výšky. Byl vyhlášen třetí stupeň poplachu. Podle mluvčí jihočeských hasičů Jany Neškodné budou jednotky oheň likvidovat celou noc.

U obce Rájec na Ústecku se rozhořely během dne dva hektary lesa. Na místě zasáhlo deset jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů. Po čtyřech hodinách dostali hasiči oheň pod kontrolu. "Jde o náročný zásah ve skalnatém terénu. Vodu dopravují hasiči kyvadlově," řekl mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan. Dopoledne pak hasiči likvidovali také menší požár lesa v Kozojedech u Prahy.

Za rozdělání ohně pokuta až 25 000

Sucho a teplé počasí přidělává hasičům práci po celé republice. V pondělí vyjížděli ke 199 požárům, což je nejvíc za posledních pět let. Normálně je denní průměr kolem 50. Ve všech krajích proto platí varování před požáry.

Nejhektičtější den většinou nečeká hasiče v létě, ale už na jaře. Mluvčí hasičů to zdůvodnila tím, že lidé na jaře pracují na zahradách, pálí větve nebo listí a riziko požáru se zvyšuje.
Jan Bezděk
redaktor ČT

Ve většině krajů je dokonce přímo zákaz rozdělávání ohňů nebo pořádání ohňostrojů. "Pokud lidé nedodrží tato omezení, hrozí jim ze strany hasičů vysoké pokuty," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Nicole Zaoralová. U firem a podnikatelů mohou pokuty dosáhnout statisíců korun, jednotlivec může dostat pokutu až 25 000 korun.

Pokuty jsou ve třech úrovních. Jedna se vymáhá hned na místě, ta je nižší. Potom může dojít ke správnímu řízení. V nejhorším případě může být čin kvalifikován jako trestný, k tomu už přistupuje soud a pokuta může být daleko vyšší.
Irena Krcháková
redaktorka ČT

Kvůli suchu už v některých obcích dochází voda a hrozí i zavření některých koupališť. Hladina vody ubývá také v řekách. Například Lužnice se přiblížila k historickému minimu. 

Radnice omezují úřední hodiny

V Česku už několik dní po sobě padají teplotní rekordy. Velmi teplé počasí vydrží podle meteorologa ČT Jana Šrámka až do pátku. Bouřek bude minimálně a teploty vystoupají na 32 až 37 stupňů. Protože teplo není jenom venku, ale zvyšuje i teploty uvnitř budov, některé úřady upravují pracovní dobu zaměstnanců. Například v Kopřivnici omezili úřední hodiny na radnici pouze na dopoledne. Většina kanceláří je totiž na západní straně budovy a nemá klimatizaci. Na Praze 10 se takto úředníci přemisťují do chladnějších místností.

Na rektorátu ústecké univerzity končí pracovní doba také dřív, už kolem druhé hodiny odpoledne. V kancelářích totiž mají úředníci až 34 stupňů. Budova přitom je jenom dva roky stará, avšak klimatizace byla zabudována jenom ve dvou místnostech.

Na ostravském městském úřadu nereagují jenom na pohodlí zaměstnanců, ale také na situace, kdy už kolabují lidé a technika. „Minulý týden nám tady jeden klient zkolaboval,“ uvedla mluvčí úřadu Lucie Petříčková. „Pokud by nefungovaly počítače, museli bychom celý úřad zavřít,“ dodala.

Nespokojení zaměstnanci si mohou stěžovat hygienické stanici nebo inspektorátu práce. Pokuta za to, že zaměstnavatel ve vedrech nedodrží své povinnosti - třeba zajištění pitného režimu -, se může vyšplhat až na dva miliony korun.

Horko v práci i doma

Lepší to nemusí být ani po návratu domů. Horko je hlavně v neizolovaných panelových domech, kam teplého vzduchu proniká nejvíce. Odpolední teploty kolem třiceti stupňů jsou teď v panelovém bytě každodenní zkušeností pro tři miliony Čechů. Nevýhodou je, že teplo se v bytě drží i při venkovním ochlazení. Vedle klimatizace nebo správného větrání může s vysokou teplotou pomoci i správné stínění, jako jsou hliníkové žaluzie.

Teplo ale trápí i cihlové domy, naopak budovy na ekologickém sídlišti v Jižním Chlumu u Zlína jsou na tom mnohem lépe. Chladí se totiž samy. Metr zeminy na střeše zabrání přehřátí stavby. V takzvané zemljance je pak příjemných 23 stupňů, a to i bez klimatizace. Potřeba je jen speciální vzduchotechnika. V těchto chytrých budovách v Česku bydlí ale jen kolem padesáti rodin. V pasivních domech - které mají podobné vlastnosti - je to už dvanáct set.

Vysoké teploty nakonec přivádí řadu lidí do ordinací, pomoc lékaře vyhledávají kvůli bolesti v krku nebo horečkám. Většina nemocí je totiž způsobena buď intenzivním horkem, nebo silnou klimatizací v budovách a autech.