Ministři stanoví oficiální postoj ČR k uprchlíkům a mantinely pro jednání s EU

Praha - Ministři před pondělním zasedáním kabinetu projednají oficiální rámcovou pozici Česka k plánu Evropské komise na boj s nelegální migrací. Návrh bruselské exekutivy obsahuje i kontroverzní povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy, s nimiž Česko a některé další unijní země nesouhlasí. Vláda chce, aby přijímání utečenců zůstalo dobrovolné.

Evropská komise program představila v reakci na rostoucí uprchlickou krizi ve Středomoří a na Blízkém východě. Brusel navrhuje finančně posílit námořní operace evropské agentury Frontex a zvážit zvýšení jejích pravomocí, radikálně zasahovat proti pašerákům lidí přes Středozemní moře, zlepšit spolupráci s tranzitními zeměmi a pomoc státům, odkud se uprchlíci do Evropy vydávají.   

Počítá ale také s rozdělováním migrantů podle stanoveného klíče do jiných zemí EU v případě, že někteří členové unie přestanou jejich příval zvládat. Kolik přesně uprchlíků by v takovém případě do Česka přišlo, není zatím jasné. Mohlo by se ale jednat až o tisíce lidí. Komise chce také v příštích dvou letech přesídlit do členských států 20 000 lidí mimo EU s nárokem na mezinárodní ochranu. Na ČR by jich připadlo 525.

Afričtí uprchlíci
Zdroj: REUTERS
Autor: Jamie Weller

Podle agentury Reuters chce navíc Evropská komise ve středu navrhnout přerozdělení dalších 40 000 uprchlíků, kteří v současnosti žádají v Itálii a v Řecku o azyl. Pokud by pro Česko platila předběžně uváděná kvóta 2,98 procenta, mělo by se připravit na přijetí 1192 běženců. Údajně chystaný přesun 40 000 lidí se týká uprchlíků zařazených do programu přemísťování, tedy pomoci s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v situaci, kdy některé hraniční země unie nejsou s to příval zvládat.    

Česko povinné kvóty odmítá

Česko většinu opatření podporuje, odmítá ale povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) bude Česko usilovat o změnu navrhovaného mechanismu. „Neřeší příčiny dnešních migračních tlaků a není to ani účinný nástroj proti následkům. Samozřejmě se velmi bojíme toho, že tím, že ty nástroje nebudou funkční, logickým dalším krokem bude debata o fungování schengenského prostoru a o volném pohybu osob uvnitř Evropské unie,“ varoval.

Postoj evropských států ke kvótám:

Postoj Evropy k uprchlíkům není jednotný. V přepočtu na obyvatele asimiluje nejvíc běženců Švédsko. Návrhu na podíl z 20 tisíc lidí navíc se nebrání. V absolutních číslech ale vede Německo. Tam by šlo podle navrženého klíče nejvíc migrantů - celých 18 procent. „V Evropě musí být spravedlnost. Nežádáme příliš, když chceme, aby se zapojili všichni,“ konstatoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Čtrnáct procent běženců by pak šlo do Francie, která je také pro kvóty.

Dvanáct procent by zůstalo v Itálii. Řím kroky Bruselu vítá. Podle ministra vnitra Angelina Alfana je rozhodnutí EU „znamením solidarity s Itálií“. Evropská unie tak podle něj dává najevo, že na sebe přebírá zodpovědnost v souvislosti s nynější imigrační krizí. Itálie už sama nápor běženců nezvládá.

Británie, Irsko a Dánsko mají historickou výjimku. Dublin se jí ale solidárně vzdá. Irská ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová už potvrdila, že země přijme 300 uprchlíků, což je více, než Evropská komise pro zemi navrhuje. Londýn naopak výjimku zjevně využije. „Takový přístup by jenom přiměl další lidi k tomu, aby riskovali život,“ míní britská ministryně vnitra Theresa Mayová. Běženci zachycení na moři by podle ní měli být vraceni zpět i proti své vůli. 

Češi a Poláci žádají dobrovolnost při přijímání uprchlíků. „Velmi mě udivuje, že šéfové vlád jasně rozhodli, že přijímání migrantů bude zcela dobrovolné, a Evropská komise nám chce přesto nyní vnutit kvóty. Nyní s tím v žádném případě nesouhlasíme,“ řekl v rozhovoru s televizní stanicí TVN24 polský ministr pro evropské záležitosti Rafal Trzaskowski.

Maďarsko nechce o kvótách vůbec slyšet, hodlá je zablokovat. Jeho hranice sice měsíčně přecházejí tisíce běženců – okamžitě ale míří na západ. Slovensko má jednu z nejpřísnějších přistěhovaleckých politik Unie. Ročně udělí azyl jen několika jednotlivcům. Kvóty proto rovněž odmítá. Rakousko už oznámilo, že vzhledem ke zvyšujícímu se počtu nově příchozích uprchlíků bude muset nové žadatele o azyl ubytovávat ve stanech.   


Česko upozorňuje na možné uprchlíky z Ukrajiny

Česká vláda prosazuje, aby se Evropská unie zaměřila hlavně na řešení příčin migračních vln a potírání pašování lidí. Podle prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka by Česká republika v plánech Bruselu také ráda viděla větší pozornost potenciální migrační hrozbě z východu Ukrajiny, která by se středoevropského prostoru vážně dotkla.    

Všechna tato stanoviska by se měla promítnout do rámcové pozice vlády, která stanoví „mantinely“ pro jednání českých zástupců na evropské úrovni o problematice uprchlíků. O návrzích komise budou v polovině června diskutovat ministři vnitra a spravedlnosti zemí EU a na konci června pak šéfové států a vlád členských států na summitu v Bruselu.