Stovka impulzů za vteřinu zlepšuje život stovkám Parkinsoniků

Jižní Morava – Už zhruba pět set pacientů má v Česku voperovaný tzv. neurostimulátor. Přístroj pomocí hluboké mozkové stimulace úspěšně zpomaluje průběh například Parkinsonovy choroby. Pomocí elektrody vysílá do mozku signály, které pak utlumují nekontrolovatelné třesy pacientů.

Libor Jáša žije s diagnózou Parkinsonova choroba už deset let. „Ještě sedm let jsem pracoval, ke konci už se to ale zhoršovalo. Měl jsem hrozně moc prášků, i ty ale přestaly fungovat,“ vzpomíná Jáša. Byly dny, kdy se mu dařilo lépe, ale i dny, kdy se nemohl pohnout. „Těžko to někomu vysvětlíte: že víte, že ta noha se má pohnout, ale nedáte jí povel,“ dodává Jáša.

Lékaři mu doporučili léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace. Ta je vhodná právě pro pacienty, kterým problémy s hybností kolísají. „Je lepší nečekat s operací zbytečně dlouho, hlavně u mladších pacientů. Jako každá operace to má svá rizika, ale benefit je velký a vcelku se to považuje za bezpečnou metodu,“ popsal zástupce přednosty I. neurologické kliniky z brněnské nemocnice U sv. Anny Marek Baláž.

Video O hluboké mozkové stimulaci hovoří lékař Marek Baláž
video

O hluboké mozkové stimulaci hovoří lékař Marek Baláž

Na operační stůl ulehl i Libor Jáša. Lékaři mu přímo do mozku zavedli dvě elektrody a pod kůži neurostimulátor. „Je to dilema, jestli efekt bude takový, jaký očekáváte. Dostal jsem brožuru, co mi budou dělat a co se může všechno stát. Rozhodování bylo velice těžké, ale teď jsem strašně rád, že jsem to podstoupil,“ chválí si pacient.

Po operaci strávil tři týdny v nemocnici, pak mu lékaři postupně omezili dávky léků. Dnes už zvládá obstarat práce na domě a může řídit auto. Jeho stav se vrátil do doby před několika lety. „Asi se to bude zase zhoršovat, ale nemělo by to být tak rychlé, jako kdybych to neměl,“ uzavřel Jáša.

Operovaných už jsou stovky

V Brně se s hlubokou mozkovou stimulací začalo roku 2002, od té doby je odoperovaných na 160 pacientů. V celé republice jde až o 500 lidí. „Většina z nich jsou s lidé s Parkinsonovou chorobou, ale i s dalšími diagnózami,“ uvedl Baláž. Léčba sestává ze dvou kroků: prvním je samotná operace, druhým je pak nastavení parametrů stimulace. „Každou sekundu proběhne zhruba stokrát krátký impuls o síle několika voltů. Vlastně to působí jako určitá rušička, která vyblokuje nesprávné rytmy v mozku, a následkem toho se zlepší některé projevy nemocí, jako je třes, zpomalenost nebo ztuhlost. Poruchy paměti a stability ale pacientům zůstávají,“ dodal Baláž. Neurochirurgové z nemocnice U sv. Anny ročně provedou takovýchto operací zhruba dvacet.

Parkinsonova choroba

  • Vzniká v důsledku nadměrného odumírání buněk tvořících dopamin v části středního mozku
  • Dopamin tělo potřebuje k přenosu informací mezi nervovými buňkami
  • Nemocí v ČR trpí kolem 25 tisíc lidí, přibližně desetina z nich onemocní ještě před dosažením čtyřiceti let
  • Příčiny nemoci zůstávají stále nejasné; uvažuje se o dědičné predispozici v kombinaci s vlivy vnějšího prostředí
  • Na vznik Parkinsonovy nemoci byl prokázán přímý vliv užívání heroinu