Stropnického dlouhodobá vize armády: větší zálohy i více pandurů

Praha - Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) chce modernizovat vzdušné i pozemní síly, potřeba jsou nové vrtulníky i pandury a v plánu má také rozšíření aktivních záloh. K tomu mají posloužit především odvody, od nichž si ministr slibuje, že zmapují, kolik je v Česku lidí schopných a ochotných podílet se v případě ohrožení na obraně státu. To obsahuje koncepce Armády České republiky pro příštích patnáct let i novela branného zákona, kterou ministr představil v pořadu Týden v politice.
Video Martin Stropnický (ANO) o budoucnosti Armády ČR
video

Martin Stropnický (ANO) o budoucnosti Armády ČR

„Koncepční materiál zde léta scházel,“ říká ministr a dodává, že program s výhledem do roku 2030 se bude přizpůsobovat měnící se bezpečnostní situaci. K této koncepci navíc ministerstvo obrany připravuje návrh výstavby Armády České republiky, tedy jakýsi „manuál“ k realizaci obecného rámcového záměru.

Armáda České republiky má z dlouhodobého hlediska několik zásadních cílů, jako první se však podle Stropnického musí vyrovnat s nedostatkem peněz. „Snížení negativních efektů podfinancování z posledních let, to je úkol číslo jedna,“ říká Stropnický. „I při mizerných rozpočtech se navíc v minulosti nakupovalo nehospodárně,“ dodává.

Podle nové koncepce by 20 procent z celkového rozpočtu armády mělo jít na vyzbrojování. Kromě prodloužení pronájmu švédských gripenů, které bylo dojednáno již vloni, by Stropnický rád podpořil české vzdušné síly i novými vrtulníky. Posílen by měl být jak Integrovaný záchranný systém, tak bojeschopnost armády. „Vzduch je vždycky nejdražší, ale my ho máme jako tradiční kapacitu,“ vysvětluje ministr.

Dluh ale spatřuje především v pozemních silách, armáda proto zakoupí další nové pandury. „110 kusů, které máme, je základ, ale nestačí k pokrytí všech armádních potřeb.“ Stropnický je prý schopen garantovat, že tentokrát budou obrněné transportéry pořízeny v takové výbavě, kterou armáda skutečně využije. „Chce to nezaujaté, odborné, čisté oko, abychom věděli, že skutečně nakupujeme přesně to, co potřebujeme.“

Takový postup prý není pouhou teorií, armáda se jím podle ministra již řídí, uvádí příklad z pořizování počítačových technologií. „Už v minulém roce jsme nepřistoupili na jeden návrh, který měl obnášet investici přesahující miliardu korun. Soustavným cizelováním toho, co skutečně potřebujeme, jsme se dneska dostali na 600 milionů,“ uvádí Stropnický.

Do zbraně? Jen k lékaři…

Novela branného zákona, která míří na vládu, přináší několik novinek do fungování Armády České republiky. Ministerstvo obrany chce především konat odvody, které uloží povinnost každému plnoletému odebrat se na krajské vojenské zastupitelství a podstoupit lékařskou prohlídku, která určí, zda je schopen či neschopen služby. „A jde domů. Do dvou let pak máme právo takového člověka povolat na cvičení. To může odmítnout. Chceme vědět, kolik je v kterém ročníku lidí schopných a ochotných absolvovat cvičení.“ V případě zhoršení bezpečnostní situace, které však ještě nemusí být přímým ohrožením státu, by bylo možné brance ke cvičení povolat povinně.

Další novum se týká profesionálních vojáků. „Každý voják v profesionální armádě má svůj kontrakt. Když mu doběhne, on skončí a rozhodne se nepokračovat v armádě, tak stejně má povinnost být 5 let v zálohách, dostavit se na cvičení a v případě ohrožení posílit armádu,“ popisuje další změnu Stropnický. Cílem obou opatření je rozšíření aktivních záloh. Ty dnes tvoří asi 1200 mužů a žen, kteří se dobrovolně rozhodli nabídnout svou pomoc, krátkodobé výcviky absolvují ve volném čase, často musí přesvědčit svého zaměstnavatele k uvolnění ke cvičení. Stropnický chce jejich pozici zlepšit. „Chceme, aby podmínky byly korektní, včetně těch finančních.“