Praha – Opoziční strana TOP 09 obvinila vládu ze špatného hospodaření s veřejnými penězi a nedodržení slibu o protikorupčních opatřeních. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) měl zadat na tři tisíce zakázek bez veřejné soutěže, a to v hodnotě 30 miliard korun. Premiér Sobotka i ministr financí Babiš kritiku odmítají.
TOP 09 kritizuje vládu, že dala na veřejné zakázky bez soutěže 30 miliard
Vláda podle TOP 09 směřuje veřejné zakázky především vyvoleným a svou politikou podporuje korupci. Loni měla dát na zakázky bez výběrového řízení přes 30 miliard korun. „Je zřejmé, že vládní strany, které měly plná ústa boje proti korupci, korupční prostředí naopak zhoršují a chovají se v přímém rozporu se svými sliby,“ řekla Helena Langšádlová (TOP 09). Současný koaliční kabinet sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců je podle opoziční strany nejméně transparentní v historii zadávání veřejných zakázek a zároveň prý nemá v Evropské unii srovnání.
Sobotka: Zvyšujeme počet výborových řízení a jde to bez skandálu
Proti nařčení se postavil jak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), tak vicepremiér Andrej Babiš (ANO). „Když se podíváte na jakékoliv ministerstvo naší vlády, tak zvyšujeme počet zakázek ve výběrových řízeních,“ řekl Sobotka s tím, že zatímco pravicová vláda jich v roce 2012 zadala necelé čtyři tisíce, jeho kabinet tak učinil už v 6200 případech.
Jako příklad uvedl i ministerstva zemědělství nebo práce a sociálních věcí, kde se připravuje přesoutěžení celého systému dodavatelů v oblasti informatiky. IT je přitom podle Babiše ústředním problémem. Zakázky bez výběrového řízení jsou podle něj jen dědictvím IT zakázek z minulosti. Sobotka navíc upozornil, že v loňském roce se neobjevil žádný skandál, který by souvisel se zadáváním veřejných zakázek.
„Není tu jediný případ, kdy by vláda mohla být obviněna z toho, že něco nakoupila předraženě. Naopak, snažíme se snižovat provozní výdaje,“ řekl České televizi premiér. "Že v médiích nepropukají skandály, je pravda. Otázkou je, zda je to proto, že vláda nakupuje efektivněji, nebo proto, že dnes o tom v těch novinách nesmí psát,“ reagoval v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Sobotkova koalice podle mluvčího vlády Martina Ayrera loni snížila objem zakázek i financí zadaných jednacím řízením bez uveřejnění. „V roce 2012 za vlády ODS a TOP09 dosáhla hodnota státních zakázek bez výběrového řízení 27,8 miliardy korun, v roce 2013 to bylo dokonce 31 miliard. Naproti tomu vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014 výrazně snížila objem zakázek bez výběrového řízení. Jejich hodnota dosahovala o téměř osm miliard méně oproti pravicové vládě v roce 2012,“ uvedl s odvoláním na data v Informačním systému o veřejných zakázkách.
GALERIE
videogallery_505348
TOP 09 dává do souvislosti s těmito statistikami odkládání zákona o registru smluv, kterému se má vláda prý vyhýbat. Opozice svá tvrzení opírá o data sdružení Oživení. Podle něj vůbec nejvíce veřejných zakázek bez výběrového řízení v posledních čtyřech letech zadala dvojice vlád v roce 2013 (Nečasova a posléze Rusnokova), kdy jejich celková hodnota dosáhla 38,9 miliard korun; větší část z této sumy přitom spadá do období Rusnokovy vlády.
V letech 2011 a 2012 koalici tvořily ODS, TOP 09 a Věci veřejné (posléze LIDEM) se ve veřejných zakázkách bez soutěží rozdělilo kolem 25 miliard korun.
Další tendry na informační technologie na MPSV
Ministerstvo práce chce letos vyhlásit dalších zhruba 15 výběrových řízení na informační technologie. Doplní tak už vypsané tendry na informační systémy pro vyplácení dávek či agendu zaměstnanosti. Celkem resort plánuje v příštích letech za zakázky vydat kolem tří miliard korun.
Ředitel úseku ministerstva pro informatiku Robert Baxa upozornil, že miliardové výdaje nejsou nové investice. Resort za služby a systémy platí už nyní, dodavatele chce jen získat podle zákona v soutěži. Ceny vycházejí z toho, co ministerstvo dosud hradí a co stojí podobné technologie jinde. Započítává se i potřebný rozvoj. Resort chce navíc vlastnit autorská práva i zdrojové kódy.
Náměstkyně Iva Merhautová (KDU-ČSL) uvedla, že loni ministerstvo muselo uzavřít jednu novou dohodu přistoupením k rámcové smlouvě ministerstva vnitra a tři další na dvouleté období s přímo osloveným dodavatelem, aby byl zajištěn nynější provoz. Nové vedení ministerstva po nástupu kritizovalo stav informačních technologií a smluv na ně. Podle něj některé měly záhy vypršet, jiné chyběly, nebo byly naopak zdvojené.