Praha - Další části území na okraji vojenského újezdu Brdy by se veřejnosti mohly otevřít v první třetině příštího roku. Podle náměstka ministryně obrany Martina Bartáka to vyplynulo z dnešního jednání mezi zástupci resortu a některými starosty obcí v brdském regionu. Otevírání prostoru veřejnosti však není úplnou novinkou. Část území armáda zpřístupnila již letos v dubnu.
Části brdského újezdu by se mohly otevřít příští rok
Barták doplnil, že k další rozvoji infrastruktury regionu by mohlo přispět i otevření cyklostezek. Podle něj by se tím také mohl zvýšit zájem turistů o region. Již dříve vojáci otevřeli celkem 37 čtverečních kilometrů, na kterých turisté mohou o víkendech a svátcích využívat 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. Ministerstvo chce také občanům umožnit lepší průjezd újezdem. „Aby obyvatelé mohli využít těch komunikací, které jsou v újezdu nebo s ním blízce souvisí,“ řekl ČTK Barták.
Někteří účastnící setkání navrhovali povolovat vstup do újezdu na občanský průkaz. Podle Bartáka by však takový postup byl složitý, a je proto nutné „držet se litery zákona“. „Řešili bychom to režimem pro vydávání povolenek pro občany těch (brdských) obcí,“ konstatoval. Další kolo jednání se starosty by podle Bartáka mělo být v lednu.
Část obcí v Brdech chce jako kompenzaci za případné umístění americké radarové stanice mimo jiné navrácení historického majetku na území újezdu či možnost hospodařit v lesích v okrajových částech, které armáda bezprostředně nevyužívá. Další požadavek se týká vybudování páteřní cyklostezky od Lázu na Příbramsku až k Míšovu na Plzeňsku.
Setkání se zúčastnilo celkem devět starostů, kteří mimo jiné zastupovali Strašice, Míšov, Mirošov nebo Spálené Poříčí. Nepřijel však pozvaný starosta obce Trokavec Jan Neoral patřící k dlouhodobým kritikům záměru USA vybudovat v Brdech radar, jehož stavbu vláda podporuje.
Podle starosty Strašic Jiřího Hahnera účastníci setkání hovořili také o využití lesů. Doplnil, že obec dříve těžila z přítomnosti armády ve městě. „Ty ztráty z toho, že tam vojenská činnost skončila, jsou veliké. Když by byly nějaké kompenzace, nebo kdyby se zvedl turistický ruch, tak by to bylo pro obec jenom přínosem,“ uvedl.
Vláda chce kromě zpřístupňování újezdu obcím přispět i finančně. Ve středu kabinet Mirka Topolánka schválil finanční rámec rozvoje obcí brdského regionu, starostové tak mohou rozpracovat projekty do podrobnějších verzí. Obce, v jejichž blízkosti má být radar umístěn, mají podle návrhu vládní komise získat pro své projekty celkem 1,25 miliardy korun. Je to zhruba třikrát méně, než starostové požadovali. Řadu projektů proto museli odložit. Místní mají získat hlavně novou infrastrukturu, a to i v případě, že USA nakonec radarovou základnu v Brdech nevybudují.
O možnosti postavit v Brdech protiraketový radar se zatím stále jedná. Protiraketový systém má chránit USA a Evropu proti případné raketě vystřelené například z Íránu či jiných rizikových zemí. Většina Čechů přitom podle průzkumů není záměru Američanů nakloněna.