Praha - Organizační výbor sněmovny se dnes přiklonil k veřejné volbě prezidenta. Podle předsedy dolní komory Miloslava Vlčka půjde s tímto návrhem do jednání se zástupci Senátu. Veřejnou volbu prezidenta podporují lidovci, sociální demokraté a nově ji chce podpořit také poslanecký klub Strany zelených. Dva dny před začátkem prezidentské volby není jasné, jestli se prezident vůbec bude volit. Senát, kde má většinu ODS, totiž trvá na volbě tajné.
Organizační výbor sněmovny navrhuje veřejnou volbu prezidenta, podpoří ji i zelení
Veřejnou volbu prosazuje ČSSD, kloní se k ní také KDU-ČSL a po dnešku i zelení, přestože původně dávali přednost tajnému hlasování. Nejmenší vládní strana se k této formě hlasování rozhodla po zveřejnění informací o schůzce kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD). „Přispělo k tomu především setkání pana kancléře Weigla s šedou eminencí ČSSD panem Šloufem,“ potvrdila předsedkyně poslanců zelených Kateřina Jacques.
Najít východisko ze vzniklé situace se pokoušel premiér Topolánek, který podle zákulisních informací oznámil zeleným i lidovcům, že pokud nebude zvolený Václav Klaus, může to znamenat rozpad celé koalice. „Já jsem Bursíkovi vytknul jenom to, že pomáhá Paroubkovi a Rathovi, a nikoli udržení koalice a fungování koalice,“ uvedl premiér, který dobře ví, že by tajné hlasování pomohlo Klausovi.
Topolánek proto navštívil klub lidovců a svolal koaliční schůzku. „Ze slušnosti jsme se jí zúčastnili a po schůzce jsme potvrdili, že naše stanovisko trvá. Tečka,“ oznámil po skončení jednání předseda zelených Martin Bursík. Svůj postoj podle slov předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavla Severy nezměnili ani křesťanští demokraté: „Na našem usnesení se nic nemění. Jsme si vědomi toho, že tady jsou komplikace s různými názory obou komor, a chceme slyšet, co se s tím dá dělat.“
Na veřejné hlasování možná kývne i KSČM, která je jedinou stranou, jež se o způsobu hlasování ještě nerozhodla. Pro který způsob volby se komunisté rozhodnou, oznámí až po zítřejším jednání klubu. Už teď ale vedení KSČM říká, že i oni budou zřejmě chtít, aby se hlasovalo veřejně.
Jednání tak zřejmě budou pokračovat až do pátečního rána, kdy by měla prezidentská volba začít. Jestli se ale podaří najít dohodu, zatím jasné není. V kuloárech se dokonce mluví o tom, že pokud někdo neustoupí, může spor o proceduru skončit až u ústavního soudu. A dokud by ten nerozhodl, prezident by se volit nemohl. Oba prezidentští kandidáti se ke sporům shodně nechtěli vyjadřovat.
Při veřejné volbě by zřejmě volitelé hlasovali najednou zvednutím ruky. V sále by přitom při plné účasti bylo 81 senátorů a 200 poslanců, jejich hlasy by sčítali skrutátoři. Když se koná běžná schůze sněmovny a Senátu, lze získat při veřejném hlasování okamžitě přehled o tom, kdo jak hlasoval. Umožňuje to elektronické zařízení, kterým jsou jednací sály obou komor vybaveny. Na Hradě ale takové zařízení není.
Při tajném hlasování vhazují poslanci a senátoři své volební lístky do uren. Zpětně tak nelze s jistotou říct, kdo koho podpořil. Tajnou volbu často provázejí spekulace a někdy i obvinění ze „zrady“. Před nadcházející páteční volbou se nejčastěji hovoří o tom, že někteří socialisté by při tajné volbě hlasovali pro kandidáta ODS a současného prezidenta Václava Klause, ačkoli ČSSD podporuje nominaci jeho protikandidáta Jana Švejnara. Socialisté ale taková obvinění důrazně odmítají a předejít jim chtějí právě veřejným hlasováním.