Praha - Imunita poslanců a senátorů se zatím nijak omezovat nebude. Poslanecká sněmovna dnes na návrh Zdeňka Jičínského (ČSSD) zamítla senátní návrh, který měl razantně omezit dosavadní trestní imunitu zákonodárců. Parlament měl podle senátorů do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, ne však už o jejich trestním stíhání. Zamítnutí novely podpořilo 125 ze 150 přítomných poslanců, proti bylo jen osm jednotlivců ze všech frakcí.
Imunita poslanců a senátorů se opět omezovat nebude
Jedním z důvodů zamítnutí návrhu byl podle Jičínského nesouhlas vlády s touto senátní ústavní novelou. Senátor ODS Jiří Pospíšil už ve svém úvodním slovu naznačil, že rozhodnutí sněmovny, za které se postavila silná většina poslanců bez rozdílu stranické příslušnosti, očekával.
Sněmovna předlohu odmítla už podruhé, neboť loni její původní verzi vrátila senátorům k přepracování. Senátoři do novely doplnili pasáž, která rozšiřuje nynější beztrestnost projevů a hlasování zákonodárců nově i na regionální a obecní zastupitele. Právě na toto rozšíření se ale snesla vlna kritiky od levicových zákonodárců. „Senátní návrh je zdánlivě rozumný a zdánlivě se snaží omezit imunitu, je to skutečně jen zdání,“ uvedl Tejc. Senát se podle něj snaží dávat návrhy, které budou pro sněmovnu nepřijatelné, a zbavit se tak odpovědnosti.
Jičínský opakovaně doporučil znovu předložit novelu z roku 2006, podle níž se imunita měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Na to však senátoři nepřistoupili kvůli tomu, že s ohledem na délku mandátu by bylo nesmyslné zahajovat trestní stíhání po mnohaleté pauze.
V novele senátoři počítají se zachováním takzvané přestupkové imunity a s tím, že by zákonodárce mohla policie nadále zadržet jen při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. V takovém případě by se zákonodárce mohl dostat do vazby jen se souhlasem předsedy příslušné parlamentní komory. O pokračování vazby by dále rozhodovala sněmovna nebo Senát na své schůzi.
Změny v trestní imunitě navrhl v Senátu Pospíšil, který je předsedou jeho imunitního výboru, s odkazem na zkušenosti z Evropského parlamentu. Pouze zadržení nebo vazební stíhání by mohlo zmařit účast zákonodárce na hlasování, uvedl Pospíšil k námitkám poslanců vůči rozsáhlejšímu omezování imunity. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno.
Vláda svůj nesouhlas s novelou zdůvodnila mimo jiné tím, že předloha nepočítá s možností předvedení podle trestního zákona, což by také mohlo ovlivnit rozhodování parlamentu. Největší část výhrad vlády se týkala nesystémového začlenění částečné beztrestnosti místních zastupitelů do ústavy.