Praha - Při exekuci se často zabavuje majetek lidem, kteří s dlužníkem pouze sdílí místo trvalého bydliště, dlužníkům se nezákonně zablokují sociální dávky nebo si exekutor na svém účtu svévolně ponechá vymáhanou částku déle než je nutné, a obohatí se tak na úrocích. Stížnosti na podobné nezákonné praktiky tvoří podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové až dvacet procent z celkové agendy kanceláře veřejného ochránce práv.
Seitlová: Exekutoři zabavují i to, na co nemají právo
Nejefektivnějším postupem v případě problému podle Seitlové je, najít si co nejdříve advokáta nebo nevládní organizaci, která se takovou problematikou zabývá. Zde pak mohou konkrétní případ probrat a doporučit další postup.
„Pozice exekutorské kanceláře je nutná a nezbytná, musí existovat exekutorský úřad nebo jiná forma vymahatelnosti práva. Před rokem 2001 byla situace opačná, kdy dlužníci byli ti, proti kterým byla společnost bezmocná,“ myslí si Seitlová.
Při exekucích dochází k pochybení
„Nejvíce mě trápí situace, kdy zůstává člověk zcela bez prostředků. Je to v případě, kdy exekutor zablokuje bankovní účet, kam postiženému chodí sociální dávky a přídavky na děti, přestože exekutor nemá právo tyto dávky zablokovat. Lidé se pak v této chvíli ocitají v existenční nouzi,“ říká Seitlová. Nastává pak celá spirála problémů, kdy člověk lehce podlehne nabídce různých nestandardních nebankovních institucí, které ho potom dostávají do řetězce dalších problémů a dluhů.
V případě, že se člověk do takové situace dostane, má právo podat vylučovací žalobu. V čase, kdy se projednávají tyto žaloby nebo návrhy na zastavení exekuce, není dáno, že zabavený majetek nemůže být prodán. V Česku si ale zatím žádný úřad nevede statistiky, kolik lidí se takovýmto způsobem ocitne bez prostředků.
Exekuce i bez dluhů
Takzvané třetí osoby často doplácejí na výklad pojmu trvalého pobytu. Člověk doplatí na to, že u něj má dlužník trvalý pobyt. „Na tento problém upozorňuje kancelář veřejného ochránce práv již více než dva roky. Jsou to otázky takzvaných mobiliárních exekucí, to znamená, že se zabavuje majetek v bytě někoho jiného. Zde má osoba, na kterou je uvalena exekuce, svůj movitý majetek uskladněn nebo ho tam vůbec nemá,“ doplňuje Seitlová.
Novela zákona
„Nastavení systému by mělo být po sedmi letech podrobeno analýze, zda funguje tak jak má. Situace je nevyrovnaná, protože se nepodařilo během sedmi let odstranit některé slabiny zákona a dořešit systém exekutorského úřadu,“ myslí si bývalá senátorka.
Nyní je připravena novela zákona, která právě prochází debatou v připomínkovém řízení. Stanovuje například povinnost, že peníze z účtu exekutora musí být v co nejkratší době odeslány na účet oprávněné osoby. Podle Seitlové obsahuje novela celou řadu správných kroků, ovšem očekávání úplně nesplnila. Například se do ní nepodařilo prosadit zásady transparentnosti a regulovatelnosti.
Úřad ombudsmana nemůže rozhodnout nebo přikázat, aby se změnilo rozhodnutí, může pouze doporučovat. Přesto pokud je pochybení zjištěno, na popud ombudsmana v 95 procentech úřady své rozhodnutí opraví.