Praha - Úřad pro ochranu osobních údajů rozhořčila analýza kriminality dětí, které prošly ústavní výchovou. Úřad je totiž přesvědčený, že ministerstvo vnitra při práci na ní nezákonně využívalo osobní data. Vedení instituce tak požaduje, aby se analýza zlikvidovala. Ministerstvo vnitra s tím ale nesouhlasí.
Analýza kriminality dětí je prý nezákonná, vnitro využilo osobní data
V říjnu minulého roku informovaly titulní strany novin o výsledcích analýzy ministerstva vnitra a vzbudily tím nebývalých rozruch. Výzkum mimo jiné zjistil, že více než polovina dětí, které prošly ústavní výchovou, končí ve vězení. „Tyto konkrétní početní údaje vypovídají o tom, jak systém funguje,“ tvrdí Jitka Gjuričová z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.
Ministerská analýza se ale nezdála Úřadu pro ochranu osobních údajů, a proto jí více než půl roku zkoumal. Podle výsledku jeho kontroly porušilo ministerstvo zákon. „Hledali jsme, nakolik je možné provést analýzu na základě zákona o ochraně osobních údajů, tedy prakticky porovnání dvou databází. A zákon to neumožňuje,“ vysvětluje mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.
Ministerstvo ale protestuje, protože k nakládání s daty prý mělo povolení. Vnitru se nelíbí ani požadavek úřadu, aby celou analýzu zničilo. Podle ministerstva je příliš unikátní a závažná, navíc prý už citlivé údaje neobsahuje. „Nelze dohledat konkrétní osobu, která se skrývá pod daným rodným číslem a to z důvodu, že v analýze už rodná čísla nefigurují,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Úřad pro ochranu osobních údajů teď bude námitky ministerstva vnitra řešit. Pravděpodobně v červenci pak rozhodne i o tom, jestli bude ministerstvo muset svou analýzu zlikvidovat. Interpretace analýzy se nelíbí ani vedoucím ústavů. Zdůrazňují, že řada jejich chovanců má trestní minulost už při nástupu k nim.
Navíc dětem, kterým se podaří pomoct, pak dělá analýza špatnou reklamu. „Veřejnosti byl vyslán takový signál: nebydlete s těmito lidmi a nezaměstnávejte je, protože kradou či loupí,“ míní ředitel Diagnostického ústavu Lublaňská Jaroslav Dvořák. Podle odborníků i autorů analýzy je přitom právě přechod mladých lidí z ústavu do běžného života to nejslabší místo české ústavní péče.