Praha - V letošních senátních volbách kandiduje ještě méně žen než před dvěma lety. Vyplývá to z výzkumu společnosti Fórum 50%. Z 200 senátních kandidátů je totiž pouze 34 ženského pohlaví, tedy o pět žen méně než při předloňských volbách. Situace vypadá podobně i v případě krajských voleb.
Do Senátu znovu kandiduje velmi málo žen
V letošních volbách kandiduje v přepočtu pouze 17 procent žen, což je podle ženských sdružení, které se zabývají problematikou rovných šancí, velmi špatný výsledek. „Jejich argument že nemají dostatek kvalitních žen, což často slýcháme, už nejsme ochotné akceptovat,“ říká k tomu Jana Smeggels Kavková, koordinátorka Fórum 50%.
Největší kritiku od obhájkyň rovných příležitostí sklidila ODS, které se na kandidátku mezi 27 mužů nevešla ani jedna žena. „Mě to samotného mrzí, ale na druhou stranu, přece nebudeme ženy podceňovat tím, že budeme stanovovat nějaké kvóty pro zastoupení žen v politice,“ komentuje to místopředseda strany Petr Gandalovič.
Příliš dobře nedopadla ani KDU-ČSL. Přestože celkově je ve straně dokonce více žen než mužů, o senátorské křeslo se uchází jen jediná žena. „Je to asi tím, že většina žen, které by mohly kandidovat do senátu, se cítí ještě příliš mladé, že jim ještě není 40 let, a proto odkládají kandidaturu na pozdější dobu,“ uvažuje místopředseda lidovců David Macek.
Naopak největší počet ženských uchazeček v poměru k počtu kandidátů mají SNK Evropští demokraté nebo Strana pro otevřenou společnost. Uprostřed žebříčku se nachází KSČM, sociální demokraté a Strana zelených, která se ale do své kvóty, podle které jeden ze tří kandidátů musí být opačného pohlaví, také nevešla.
Poslední dva roky se v Senátu potkávalo 70 mužů a 11 žen. Podle odhadů obhájkyň rovných příležitostí je pravděpodobnost, že by bilance pro ženy byla po volbách příznivější, jen velmi malá.
GALERIE
Počty nominovaných do Senátu