Lisabonská smlouva prý ohrožuje Benešovy dekrety

Praha -  Česká republika stojí v současnosti před otázkou ratifikace Lisabonské smlouvy. Její odpůrci ale stále opakují, že naše svrchovanost tím bude ohrožena. Jako konkrétní důsledek uvádějí např. to, že smlouva prolomí legislativní normu Benešových dekretů a zapříčiní vlnu restitučních nároků bývalých sudetských Němců. Jde mimo jiné o jeden z hlavních důvodů odporu prezidenta Václava Klause vůči smlouvě a některých dalších kritiků. Většina právníků a někteří odborníci mají ale opačný názor.

Nově se chce ucházet o rodový majetek třeba potomek šlechtického rodu Berthold Thun Hohenstein. A to i přesto, že loni svůj soudní spor o choltické panství prohrál u Ústavního soudu. 

Hohensteinův advokát tvrdí, že majetek jeho klienta má formu „kapitálu podle evropského práva a právě tento kapitál požívá specifické ochrany.“ Kauza podle něj skončí u evropského soudu. Věra Sádková z pardubického Pozemkového úřadu ale ujišťuje, že zákon o půdě má své termíny pro uplatnění. Poslední termín pro uplatnění nároku uvádí 31. leden 1993. Pro některé dotčené obce představuje Lisabonská smlouva nečitelný dokument a vyvolává jejich obavy.

Odborníci a právníci ale tvrdí, že smlouva nemůže ohrozit ani dekrety, ani jiné historické události a přicházejí se zásadním vysvětlením. Evropské normy se týkají Česka až od vstupu do unie, tedy od 1. května 2004.

Michal Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy potvrzuje, že Lisabonská smlouva nevyvolává a nebude vyvolávat zpětné účinky. „To bychom museli podle evropského práva posuzovat třeba třicetiletou válku, křížové výpravy,“ dodává s nadsázkou Tomášek. Podle něj již tuto otázku řešili i němečtí právníci a také oni prý dospěli k závěru, že jde o uzavřenou kapitolu.

Vydáno pod