Praha - Česko se nyní v rámci předsednictví v Evropské unii chce zaměřit na řešení dopadů hospodářské krize. Podle premiéra Mirka Topolánka je krize aktuálním tématem, jemuž se bude věnovat i jednání Evropské rady 19. a 20. března. Na něm se české předsednictví pokusí uvést do praxe společný evropský plán obnovy schválený v prosinci, který by měl evropské hospodářství podpořit mimo jiné 200 miliardami eur.
Česko chce Evropě přinést recept na krizi
„Na jarní Evropské radě zhodnotíme plán a předložíme návrh konkrétních opatření dalšího postupu celé sedmadvacítky,“ uvedl po dnešním jednání vlády Topolánek. Vláda podle něj nezakrývá, že při řešení chce využít i výsledků své vnitřní debaty a také práce Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta by se měla sejít zítra a dokončit své návrhy na řešení dopadů finanční krize.
Topolánek o krizi:
V rámci předsednictví, a to na úrovni ministrů financí, chce pak Česko podle Topolánka řešit i otázku zadlužování jednotlivých států. Výše dluhu podle premiéra bude limitujícím faktorem vlád účinně zasáhnout. Navíc velké země podle něj mají přístup k úvěrování lepší než malé a střední země, a to bez odhledu na tom, v jakém jsou stavu. „Krize je důsledkem dlouhodobého života na dluh. Ten mejdan skončil. Je iluzí, že budeme dále vršit dluhy,“ dodal dnes Topolánek.
České podniky žádají lepší podmínky pro export do USA a na východ
Podle Hospodářské komory by vláda měla využít svého současného postavení předsednické země a iniciovat jednání EU se Spojenými státy, Ruskem a zejména Asií o rovném přístupu na trh. „Čeští a evropští výrobci by měli mít stejný přístup na trhy třetích zemí, zejména asijské trhy, jako mají zahraniční výrobci při vstupu na český nebo evropský trh,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace Hospodářské komory Petr Víšek.
Evropská unie by měla podle komory zvážit, zda nepřijmout určitá okamžitá a přechodná opatření, která by tyto nerovnosti vyrovnala. „Tato opatření by jednoznačně zlepšila konkurenceschopnost českých a evropských firem v nejvíce postižených odvětvích, konkrétně ve sklářském a bižuterním, keramickém, obuvnickém, textilním a částečně průmyslu strojírenském,“ doplnil Víšek.