Extremistů v europarlamentu přibude

Praha - V Evropském parlamentu (EP) přibude krajně pravicových poslanců. V některých státech totiž bodovaly extremistické strany - například v Nizozemsku, Maďarsku, na Slovensku, ve Velké Británii nebo v Dánsku. Česká extremistická Dělnická strana vedená Tomášem Vandasem se sice zdaleka nepřiblížila pětiprocentní hranici nutné pro vstup do europarlamentu, za volební výsledek lehce přes jedno procento jí už ale náleží od státu finanční příspěvek 30 korun za každý obdržený hlas, získá tedy přibližně tři čtvrtě milionu korun.

Xenofobní Britská národní strana pošle do EP dva své zástupce, po dvou budou mít i rakouští svobodní a dánská extremistická lidová strana. Za Maďarsko bude v EP zasedat trojice z Hnutí za lepší Maďarsko a Nizozemci vyšlou celkem čtyři zástupce protiislámské strany Geerta Wilderse. Nová frakce s extremistickou politikou by ale vzniknout neměla - na tu je potřeba celkem 25 europoslanců ze sedmi zemí.

Církevní představitelé varují před stranami, které jsou extrémní, ale nejsou tak označovány

Čeští extremisté se sice do EP nedostali, šéf Dělnické strany Vandas se ale nechal slyšet, že jednoprocentní výsledek je dobrou motivací pro podzimní předčasné volby. Politolog Miroslav Mareš s ním ale nesouhlasí - podle něj tento výsledek motivací k případné volbě není; aby se tak stalo, musel by se zisk voličských hlasů pohybovat alespoň okolo dvou až tří procent. Vrchní zemský rabín Karol Sidon a teolog a filozof Tomáš Halík mají ale větší strach ze „zakuklených“ extremistů než z těch, kteří se k této ideologii otevřeně hlásí. „Obávám se více stran, které se hlásí k šovinismu a nacionalismu a nejsou označovány za extrémní. Když se dívám například na program paní Bobošíkové, tak to je přesně nacionální populismus, strašení sudetskými Němci… Ona to ale dělá profesionálně a lidé to nechápou jako ohrožení evropského smýšlení,“ vyjádřil své obavy pro ČT24 Halík.

Obavy z této strany má Halík vyšší než z klasicky extremistických stran, které podle něj přeci jen většinová společnost nebere. Sidon s Halíkem souhlasí a vinu přičítá celé současné politické scéně. Strana Suverenita Jany Bobošíkové, europoslankyně, neúspěšné kandidátky na prezidenta a nyní kandidátky na ředitelku ČT, získala v eurovolbách 4,26 procenta hlasů. Zcela tak za sebou nechala například parlamentní Stranu zelených a měla nejlepší výsledek z malých stran, které do EP kandidovaly. Na zisk mandátu to ale nestačilo.

Krajně pravicovou Dělnickou stranu a nacionalistickou Národní stranu podpořily ve volbách zejména některé obce Ústeckého a Karlovarského kraje. Národní strana získala čtvrt procenta hlasů.  

Proč roste počet sympatizantů extremismu?

Nárůst sympatizantů s extremismem je patrný napříč Evropou. Halík to připisuje mimo jiné i současné světové hospodářské krizi, která je podle něj hlavním psychologickým zdrojem extremismu. Lidé hledají viníky, říká Halík, a nalézají je v menšinách, jako jsou přistěhovalci, Židé, Romové. Dalším problémem je pak malá voličská účast. V Česku přišlo k urnám pouhých 28 procent oprávněných voličů, v celé EU pak 43 procent.

Rabín Sidon se domnívá, že by Židé měli být Romům nápomocni. „Lidé by si měli uvědomit, že za nacistů bylo zle všem, nejenom Romům nebo Židům,“ říká Sidon. Pokud se ideologie tohoto typu dostane k moci, tak konce jsou strašné, bojí se vrchní zemský rabín. Podobně hovoří i Halík. Lidé musí ukázat solidaritu s Romy, myslí si. Hlavní řešení je ale podle něj v komunitě samé - jestli bude mít vzdělanou elitu, která je schopná reprezentovat. Negativní je ale to, že vzdělaní Romové se distancují od své komunity a snaží se splynout s většinovou společností. „Oni musí sami také něco udělat, ne jen čekat, že jim stát dá dávky a postará se o ně, musí změnit svoje pořadí hodnot,“ dodal s tím, že je to ale otázka pro generace.

Halík: Protestní hlasy jdou zatím komunistům

Pokud nedojde k velkým hospodářským problémům nebo korupčním aférám a současné velké strany se neukáží jako neschopné to řešit, tak extremisté mít podporu nebudou, myslí si Halík. Hlasy lidí, kteří nejsou spokojeni ani s ODS, ani s ČSSD jdou zatím komunistům. Na druhou stranu podle Sidona právě Evropská unie s europarlamentem skýtá příležitost k tomu, aby vznikla extremistická frakce na celoevropské úrovni - a ta může mít vliv na českou, zatím méně početnou ultrapravici.

Evropské volby

  • Rozdělovalo se 736 křesel
  • Rozhodovalo o nich 375 milionů lidí v 27 zemích

Češi v europarlamentu

  • ODS volilo 31,5 procenta voličů, získala 9 mandátů
  • ČSSD volilo 22,4 procenta voličů, získala 7 mandátů
  • KSČM volilo 14,2 procenta voličů, získala 4 mandáty
  • KDU-ČSL volilo 7,6 procenta voličů, získali 2 mandáty

Suverenita Jany Bobošíkové - volilo 4,3 procenta voličů, pátý nejlepší výsledek

SZ volilo 2,1 procenta voličů, do EP se nedostali