Genocida v Osvětimi - vyhlazeny tisíce českých Židů

Varšava - Německý vyhlazovací tábor Osvětim - rok 1944 - hromadná vražda Židů přivezených z terezínského ghetta. Během dvou nocí z 10. na 11. a z 11. na 12. července 1944 bylo vyhlazeno 7000 lidí a nacisté se tak zbavili osazenstva tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. V období druhé světové války šlo o jednu z největších hromadných vražd československých obyvatel.

Vyvražďování českých Židů probíhalo ve dvou etapách. V noci na 11. července byla v Březince vyhlášena táborová uzávěra a nacisté do plynových komor odvezli na 3000 terezínských žen a dětí. Následující noci dokončili vyvraždění zbývajících přibližně 3500 vězňů. Rodinný tábor tak přestal existovat.

Terezínský rodinný tábor vznikl v Osvětimi v září 1943, kdy sem Němci deportovali 5000 terezínských Židů. Podrobnosti připomněl historik z Pražského židovského muzea Michal Frankl: „Tito vězni měli zvláštní privilegia - ovšem privilegia pouze v kontextu k Osvětimi. Neprošli selekcí a nikdo z nich nebyl hned poslán do plynových komor. Také nebyli zbaveni civilních šatů, nebyly jim vyholeny hlavy a rodiny mohly zůstat dohromady v jedné sekci tábora. Celé to byla záhada pro osvětimské odbojové hnutí, protože něco takového zkrátka nebylo normální.“
Video Studio 6 s historikem Michalem Franklem
video

Studio 6 s historikem Michalem Franklem

Červencový masakr nebyl jediným zásahem nacistů proti rodinnému táboru. V březnu 1944 proběhla první vlna vyhlazování, při níž bylo do plynu bez selekce posláno víc jak osm tisíc vězňů. „Jedná se o největší hromadnou vraždu československých občanů za 2. světové války,“ připomněl Frankl. Po březnových a červencových masakrech přežilo 1294 vězňů z původních 17 500.

Část vězňů nacisté poslali do pracovních táborů, přežilo i několik desítek dětí. Podařilo se totiž přesvědčit nacistického lékaře Josefa Mengeleho, aby provedl selekci chlapců z dětského bloku. Na své experimenty si vybral 70 dvojčat. Část z nich se nakonec dožila i osvobození. Jedním z malého procenta dětí, které zázrakem přežily měsíce strávené v osvětimském vyhlazovacím pekle, byl i Toman Brod. Sám hovoří o zázraku. Při selekci byl jedním z 90 mladíků, které osvětimský „anděl smrti“ neposlal do plynu. „Všichni se snažili vypadat zdravě, optimisticky,“ popisuje Brod. o svoji matku však tehdy patnáctiletý chlapec definitivně přišel.

Historik Frankl: O vyhlazení se nemluví, naše dějiny jsou etnocentrické

Frankl upozornil na to, že přestože by měl být terezínský rodinný tábor významnou epizodou československých dějin 2. světové války, v učebnicích dějepisu se o něm vyskytují jen zmínky - a i ty pouze výjimečně. „Příběh Terezína i rodinného tábora v Osvětimi nezapadá do toho, jak se vyprávějí československé dějiny druhé světové války. Ty jsou založeny na odboji a perzekuci Čechů. Jsou etnocentrické,“ upozornil Frankl.

Koncentrační tábor Březinka
Koncentrační tábor Březinka
Více fotek
  • Koncentrační tábor Březinka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70168.jpg
  • Osvětim zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1315/131500.jpg
  • Pevnost Terezín zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1624/162384.jpg
  • Ilustrační foto zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3418/341753.jpg