Politici chtějí trvalou změnu ústavy, na termínu voleb se zatím nedohodli

Praha - Politici se ani v neděli v noci nedokázali dohodnout na tom, kdy by se vlastně předčasné volby měly konat. Většina předsedů šesti politických stran, kteří se dnes sešli v Senátu kvůli ústavní krizi, je pro trvalou ústavní změnu a volby na počátku listopadu, liší se však v detailech plánu označovaného jako „varianta jedna“. Po jednání to oznámil předseda ODS Mirek Topolánek. Předseda ČSSD Jiří Paroubek jej doplnil, že volby by se v takovém případě mohly konat ještě do konce října. Ostatní strany první variantu podporují. Výjimkou je jen Strana zelených, která nechce změny podpořit, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnosti poslance Melčáka. Předsedové stran budou pokračovat v jednání v pondělí večer ve sněmovně.

Politici dávají jasně najevo, že ideálním řešením by z jejich pohledu bylo, kdyby Ústavní soud ve čtvrtek shodil ze stolu ústavní stížnost poslance Miloše Melčáka, zrušil své předběžné pozastavení prezidentského rozhodnutí o termínu voleb, a nechal tak občany vybrat novou sněmovnu v původně určeném termínu 9. a 10. října.

Nicméně političtí lídři podle šéfa Senátu Přemysla Sobotky počítají i s tím, že Ústavní soud Melčákovi vyhoví. „Dnes ještě odborníci vypilují ty dodatky, které jsou, protože jde o určité zkrácení termínů. Avšak kdy budou volby, o tom skutečně rozhodne Ústavní soud,“ řekl ve Studiu 6 předseda Senátu.

Video Tisková konference po jednání politiků
video

Tisková konference po jednání politiků

Volby na přelomu října a listopadu

Pokud soud rozhodne jinak, kloní se většina účastníků jednání k první ze dvou variant připravených pro dnešní schůzku expertních komisí. Vybraná varianta počítá s tím, že ústavní většina sněmovny by rozhodla o jejím rozpuštění či o ně požádala prezidenta a hlava státu by následně vypsala nové volby. Při využití zkrácených termínů by občané mohli volit už 30. a 31. října, experti však doporučují týden rezervy a volby 6. a 7. listopadu. „Lišíme se v detailech… ty souvisí s termínem konání voleb a podobně,“ podotkl Topolánek.

ČSSD prosazuje volby v původním termínu

Podle jednoho ze členů expertní skupiny Františka Korbela prosazovala původně ČSSD jinou variantu, která počítala s volbami 9. a 10. října. Jiří Paroubek rovněž novinářům potvrdil, že konání voleb v říjnovém termínu je základním cílem sociálních demokratů. Strana proto chce zkrátit termíny nutné pro jednotlivé úkony při vyhlašování voleb a uchovat v platnosti všechny akce, které už byly provedeny před 1. zářím. Toho dne Ústavní soud rozhodl o pozastavení vykonavatelnosti vyhlášení voleb.

ČSSD dnes také na jednání expertů přinesla novou variantu pro systémový způsob rozpouštění sněmovny. Podle něj by poslanci třípětinovou většinou schválili datum konce volebního období. Podle expertů je možné takový princip zahrnout do změny ústavy, kterou prosazují ostatní strany.

Zelení: Změnu ústavy nepodpoříme, dokud nerozhodne soud

Komunisté se podobně jako ČSSD budou snažit dodržet původní termín, avšak neodmítají jednání o pozdějším konání předčasných voleb. KDU-ČSL i TOP 09 podporují první variantu, je totiž podle nich nejméně riziková. „Hledáme řešení ústavní a obecné. Nemůže to být řešení jen pro jeden den,“ řekl předseda lidovců Cyril Svoboda.

S rizikovostí první varianty naopak nesouhlasí Strana zelených (SZ), která chce s dalšími kroky počkat až na rozhodnutí Ústavního soudu. Proto dokud soud nerozhodne, SZ prý ve sněmovně žádnou změnu ústavy nepodpoří.

Není jisté, že ÚS ve čtvrtek rozhodne

Politici se shodují na nutnosti nalézt řešení, které bude v souladu s českou ústavou a které nebude možné napadnout u Ústavního soudu, jak s jarním jednorázovým ústavním zákonem o zkrácení volebního období nynější sněmovny udělal Melčák.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v neděli v OVM nevyloučil možnost, že soud ve čtvrtek vůbec nerozhodne. Odmítl ale výtky, že soud koná pomalu. Podle něj jde naopak o nezvykle rychlé tempo. Soud se podle něj shoduje s nejvyššími ústavními činiteli v tom, že uspořádání předčasných voleb je ve veřejném zájmu. Právě proto ale ústavní soudci podle něho nesmějí připustit jejich konání, aniž přezkoumají, že volby budou ústavně legitimní a nezpochybnitelné.