Žáčkovu ústavu se otevřely svazky východoněmecké policie Stasi

Praha – Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes uzavřel dohodu o spolupráci se svým německým protějškem, který zpracovává svazky bývalé východoněmecké komunistické policie Stasi. Badatelé obou institucí si slibují snazší výměnu informací z archivů, mimo jiné i o spolupráci tajných služeb NDR a Československa v boji proti „nepřátelům státu“. Německé dokumenty ale pomohou například i v odhalování toho, jak působily sovětské bezpečnostní složky ve střední a východní Evropě. První badatelský projekt se chystá ještě v letošním roce.

V archivu bezpečnostních složek jsou uloženy dokumenty veřejné bezpečnosti z roku 1989 o vzájemné spolupráci, které nebyly v prosinci 1989 skartovány. Státní bezpečnost například v roce 1989 z německé strany dopředu věděla, že se do Prahy chystají uprchlíci z NDR. Maďarsko ale pro uprchlíky otevřelo hranice a zahraničně politická situace už podle ředitele ústavu Pavla Žáčka neumožňovala ani české státní bezpečnosti, ani Stasi, která měla v Praze operativní skupinu, nějak represivně zasáhnout: „Masa Němců byla obrovská, takže už ji nezvládli.“

Německý Úřad spolkové zmocněnkyně pro podklady státní bezpečnosti bývalé NDR (BStU) vznikl v roce 1991 a je nejstarší institucí svého druhu v celé Evropě. Pomáhal proto budovat i další instituce ve střední i východní Evropě. „Má velké zkušenosti se zpracováním a zpřístupňováním materiálů vzniklých činností bezpečnostních složek komunistického aparátu, které nám mohou být velkým přínosem,“ uvedl náměstek ředitele ÚSTR Miroslav Lehký.

Video Rozhovor s Miroslavem Lehkým
video

Rozhovor s Miroslavem Lehkým

V Berlíně jsou dokumenty o sledování československých disidentů

Podle Žáčka je pole vzájemné spolupráce velmi široké. Němci jsou ale vázáni velmi přísným zákonem, který někteří bývalí disidenti vzhledem k byrokratickému přístupu k dokumentům kritizují. V Berlíně je uloženo například mnoho dokumentů o sledování československých disidentů a osob, které komunikovaly s východoněmeckými disidenty. Důležité jsou i materiály o tom, jak obě státní bezpečnosti postupovaly vůči demokratické opozici v Československu i v bývalé NDR. „Věříme, že k valné části materiálů se dostaneme při společných projektech,“ dodal Žáček.

ÚSTR spolupracuje se svým německým protějškem i v oblasti restaurování archivních materiálů, které byly zničeny a připraveny na skartaci. „Mají techniku, která za pomoci počítačů dává roztrhané papíry z pytlů dohromady,“ uvedl Lehký. V německém archivu se podle něj navíc podařilo najít i kopie dokumentů, které byly u nás už zničeny.

O uzavření vzájemné dohody se ústav podle Žáčka snažil už rok, kdy byla skupina českých archivářů v Berlíně a jednala o možných projektech. Dnes nebo zítra bude jako závdavek na webu ÚSTR uveřejněn přehled dohod mezi státní bezpečností, ministerstvy vnitra a Stasi. „Největší počet dohod byl o sociálních záležitostech. O výměně příslušníků, kteří mohli jezdit k moři do NDR nebo odpočívat na území Československa,“ doplnil Žáček.

Podobné dohody o spolupráci už ÚSTR podepsal s Polskem, Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem, Ukrajinou a s americkým národním institutem pro dokumentaci a interpretaci historie holocaustu.