Brno – Jednorázový ústavní zákon o zrušení mandátu Poslanecké sněmovny není podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského v souladu s ústavou, neboť obchází jasnou definici o způsobu rozpouštění sněmovny a vypsání nových voleb. Z toho důvodu neodpovídá odst. 2 čl. 9 ústavy o nezměnitelnosti základních demokratických principů. Jednorázové rozhodnutí o zkrácení mandátu navíc nesplňuje obecnou právní podmínku ústavy, kdy musí platit pro všechny případy stejného druhu. Zákon o zkrácení mandátu by tudíž musela být systémová změna, platná pro podobné případy, nikoliv čistě jednorázový akt bez podpory ústavních podmínek.
Rychetský: Zákon o mandátu nemá oporu v ústavě ani neplatí obecně
Podle slov předsedy Ústavního soudu poslanci jednoduše ignorovali čl. 35 ústavy o tom, kdy a jak je možné rozpustit sněmovnu i vypsat nové volby. Rychetský prozradil, že Ústavní soud se dnes v první řadě zabýval otázkou, zda má kompetenci rozhodovat o legitimitě takového ústavního zákona. „Soud na to odpověděl v souladu s moderním právem kladně, tuto kompetenci má však pouze při porušení podmínky čl. 9 o nemožnosti zasahovat do základních demokratických principů ústavního práva,“ řekl Rychetský.
Legitimní ústavní zákon má podle Rychetského splňovat tři podmínky - procedurální, kompetenční a materiální. Procedurální podmínka měla být bez problému splněna, neboť zákon prošel parlamentem standardní formou a byl schválen potřebnou třípětinovou většinou poslanců. Dle kompetenční podmínky byl však protiústavní, protože ústavu neměnil ani nedoplňoval, nýbrž ji podle Rychetského obcházel. Uvedl i další argument. „Jednorázové zákony mohou být schváleny na základě jiného zmocnění v ústavě. V daném případě žádné takové zmocnění ústava neobsahuje. I z toho důvodu kompetenční podmínka nebyla splněna,“ uvedl Rychetský.
Klíčovým faktem pro rozhodování se ukázala podmínka, zda zákon podle čl. 2 odst. 9 ústavy nenarušuje podstatné náležitosti právního a demokratického státu. „Došlo k porušení těchto základních principů, neboť jedním z nich je, že ústava jasně definuje, kdy a za jakých podmínek se rozpouští sněmovna a vypisují volby,“ dodal předseda soudu.
Rychetský se také ohradil proti hrozbám, které zazněly ve sněmovně. Politici během úterní diskuse naznačovali, že by mohli změnit ústavu tak, aby ÚS nemohl v žádném případě posuzovat ústavní zákony. Takový zákaz by ale podle Rychetského rovněž byl protiústavní a porušoval by základní náležitosti právního státu, pokud by politici zároveň nevytvořili jiný orgán s pravomocí ústavní zákony posuzovat.
GALERIE
Stížnost Miloše Melčáka