Praha – Občanští demokraté přišli s návrhem, jak by se dal vyřešit požadavek Václava Klause bez toho, aby se znovu otevřel ratifikační proces ve všech zemích EU. Prezidentův požadavek by prý mohl být vyjednán s unií v rámci přístupové smlouvy s Chorvatskem. Stejným způsobem unie schválila záruky Irsku, kde se poté mohlo konat úspěšné referendum o Lisabonu. Také premiér Jan Fischer vyloučil možnost, že by jednání o požadavku prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě mohlo přinést znovuotevření ratifikace dokumentu v celé EU. Večer to uvedl úřad vlády.
ODS přišla s návrhem, jak vyřešit Klausův požadavek na dodatek k Lisabonu
ODS zároveň lituje, že prezident s návrhem nepřišel dřív: „Litujeme, že prezident Václav Klaus svou výhradu k ratifikaci Lisabonské smlouvy nevyslovil už před dvěma lety v okamžiku, kdy pověřil premiéra podpisem tohoto dokumentu. Jeho současný pozdní krok staví Českou republiku do nepříznivého světla,“ stojí v prohlášení ODS.
Klaus dnes potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě, a to ještě před tím, než tento dokument případně podepíše. Věří, že taková výjimka se dá vyřešit rychle. Prezident se obává, že listina základních práv by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. S tím ale ODS nesouhlasí, vládě Mirka Topolánka se prý podařilo vyjednat úpravu podmínek Lisabonské smlouvy tak, aby neměla retroaktivní účinnost a nemohla prolomit platnost zmiňovaných Benešových dekretů.
Prohlášení premiéra Jana Fischera:
Návrh prezidenta republiky Václava Klause vztahující se k Listině základních práv Evropské unie, na kterou odkazuje Lisabonská smlouva, jsem vzal na vědomí. Musím však vyjádřit politování nad tím, že prezident svůj záměr s vládou předem nekonzultoval.
Vláda je nicméně připravena se návrhy prezidenta zabývat a je otevřena jednání. Spolu s evropskými partnery bude hledat takové řešení, které neohrozí dokončení ratifikačního procesu. Jeho znovuotevření v rámci evropské sedmadvacítky považuji za vyloučené.
Mohu odpovědně prohlásit, že vláda České republiky zvážila možné dopady Lisabonské smlouvy, a to včetně eventuálního prolomení Benešových dekretů, již během procesu jejího vyjednávaní. Takové riziko se nejeví jako reálné. Všechny analýzy, které má vláda k dispozici, tuto možnost vyloučily.
I nadále věřím v úspěšné završení ratifikačního procesu v České republice tak, aby Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost do konce tohoto roku.
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl uvedl, že pouhá deklarace k Lisabonské smlouvě by Klausovi nestačila. „Rozhodně by to nebyla garance. Nebyla by to záruka,“ uvedl Jakl pro Český rozhlas. Na dotaz, zda splnění Klausova požadavku bude vyžadovat nějaké hlasování členů EU, Jakl řekl, že to je výklad, k němuž se nebude explicitně připojovat.
Podle ČSSD jsou Klausovy obavy zbytečné
Sociální demokracie má podle prohlášení předsedy Jiřího Paroubka pro Klausovy obavy z prolomení takzvaných Benešových dekretů „jisté pochopení“. Upozorňuje ale současně, že všechny relevantní analýzy právních autorit z celé unie i z Česka a stanoviska politických představitelů zemí EU tyto obavy vyvrací. I podle sociálních demokratů bude záležet hlavně na tom, zda bude kvůli doplnění Lisabonu nutné ratifikační proces znovu otevřít, nebo bude možné výjimku dojednat jinou cestou.
Podle předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody je jakákoli další podmínka ratifikace jen obstrukcí a soukromý názor jednoho člověka, který jde proti vůli parlamentu. „Obojí je proti zájmům naší země. Postoj Václava Klause je dávno vyvrácen posudky renomovaných právních autorit nejen u nás, ale i na evropské úrovni, podle kterých se právo Evropské unie nevztahuje na poválečné uspořádaní Evropy včetně majetkových vztahů. To Václav Klaus dobře ví,“ uvedl Svoboda v tiskové zprávě.
Na zárukách pro Irsko se lídři EU dohodli na červnovém summitu. Podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho nemění Lisabonskou smlouvu, pouze ji vysvětlují. Garance, které byly slíbeny Irsku v oblasti neutrality a daní, se týkají všech členských zemí unie, začleněny budou do evropského práva dodatkem spolu s dohodou o přístupu Chorvatska. Dohoda o zárukách má charakter mezivládní smlouvy, kterou neschvaluje parlament a prezident. Dohoda otevřela cestu ke konání druhého irského referenda, které se uskutečnilo o uplynulém víkendu a ve kterém Irové řekli smlouvě ano.
Jiří Paroubek